Felix Vetter z Lilie

Felix Vetter z Lilie
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1884 – 1906
Panovník František Josef I.
Předchůdce Adalbert Widmann
Nástupce Otto Serényi
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1891
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1891 – 1913
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1869
Ve funkci:
1871 – 1871
Ve funkci:
1883 – 1906
Stranická příslušnost
Členství Str. středního velkostatku
Coroniniho klub
Narození 18. března 1830
Nová Horka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. listopadu 1913 (ve věku 83 let)
Nová Horka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Ida Arz von Arzio‑Wasseg
Děti Moritz Vetter-Lilie
Profese politik
Ocenění Císařský rakouský řád Leopoldův
Řád železné koruny
Commons Felix Vetter z Lilie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix hrabě Vetter z Lilie (německy Felix Graf Vetter von der Lilie; 18. března 1830 Nová Horka[1] – 21. listopadu 1913 Nová Horka[2]) byl rakousko-uherský, respektive moravský politik a velkostatkář.

Biografie

Narodil se v rodině Vetterů z Lilie usedlé na Moravě od poloviny 17. století. Jeho otcem byl František Vetter, matkou Antonie svobodná paní Braida. Oba rodiče mu ovšem poměrně brzy zemřeli, Felix Vetter z Lilie tak byl vychováván tetou Josefinou Vetterovou, rozenou kněžnou Hohenzollern‑Hechingen. 25. října 1855 se v Opavě oženil s Idou hraběnkou Arz von Arzio‑Wasseg. Následujícího roku převzal rodinný allodní statek Nová Horka. Byl také vlastníkem fideikomisního statku Laško (něm. Tüffer) v dnešním Slovinsku. Do roku 1856 sloužil v armádě, pak se věnoval správě rodového panství.[3]

Byl aktivní v politice. Patřil mezi čelné představitele strany středního velkostatku. V letech 1884-1906 zastával úřad moravského zemského hejtmana[3] a stál v čele Moravského zemského sněmu. V době jeho předsednictví došlo k dohodě o národnostních otázkách mezi českými a německými poslanci, tzv. Moravské vyrovnání.

Ve volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval velkostatkářskou kurii na Moravě. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885 a setrval zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1891.[4]

Bezprostředně po volbách v roce 1879 ho Národní listy řadily mezi konzervativce,[5] zatímco deník Das Vaterland ho uváděl coby ústavověrného ovšem s dodatkem, že Vetter se ještě nevyjádřil ohledně své politické příslušnosti.[6] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[8]

Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1891, ale ihned po volbách přišel o mandát, protože byl jmenován doživotním členem panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[9] Uváděl se tehdy jako člen Strany středu.[10] Roku 1907 se stal jejím dědičným členem. Byl vyznamenán Řádem železné koruny a velkokřížem Leopoldova řádu.[11]

Jeho syn Mořic Vetter z Lilie byl v letech 1901–1907 předsedou poslanecké sněmovny Říšské rady a v letech 1920–1925 československým senátorem za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.[12][13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b kamenne_svedectvi_minulosti.indd 7 [online]. libri.cz [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  6. ↑ Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
  7. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  8. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  9. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=775&size=45
  10. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  11. ↑ Hrabě Moritz Vetter z Lilie [online]. blansko.cz [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-05-08]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj