Farzad Bazoft

Farzad Bazoft
Narození 22. května 1958
Írán
Úmrtí 15. března 1990 (ve věku 31 let)
Bagdád
Příčina úmrtí oběšení
Místo pohřbení hřbitov Highgate
Povolání novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Farzad Bazoft (22. května 1958 – 15. března 1990) byl v Íránu narozený novinář, který se v polovině osmdesátých let usadil ve Velké Británii. Pracoval jako reportér na volné noze pro britský The Observer a pro BBC.[1] V roce 1990 byl v Iráku popraven poté, co byl obviněn ze špionáže ve prospěch Izraele.

Bazoft přesídlil do Velké Británie v roce 1985. Napsal mnoho článků o Středním Východě před tím, než byl v roce 1989 pozván iráckou vládou spolu s dalšími novináři, aby referovali o volbách v Kurdistánu; podle jiných informací přijeli, aby informovali o obnově Iráku po skončení Íránsko-irácké války. Brzy po příjezdu do Iráku se dozvěděl o záhadném výbuchu, který se udál 19. září 1989 ve vojenském komplexu al-Iskandria jižně od Bagdádu. Obrovská detonace byla slyšitelná i v 50 km vzdáleném Bagdádu. Nehledě na osobní příkaz Husseina udržet celou věc v tajnosti, začaly se šířit zvěsti o nehodě v raketové továrně, při které zahynuly desítky egyptských techniků, kteří se účastnili tajného projektu výroby raket středního doletu. V očekávání senzace se Bazoft okamžitě vydal do al-Hilla, aby zjistil podrobnosti. Prý získal pro své šetření souhlas iráckých úředních míst. Editor Observeru Donald Trelford v reakci na pozdější události řekl: „Bazoft nebyl špion, je to reportér, který hledal námět a předem oznámil, co se chystá udělat… řekl bagdádským úřadům, kam se chystá vyrazit. Není špion, chystal se napsat reportáž.“ I další západní novináři se pokoušeli zjistit podrobnosti, ale kameraman ITN byl zastaven iráckými úředníky dříve, než mohl továrnu vidět. Bazoftovi, který cestoval v autě řízeném britskou zdravotní sestrou Daphne Parish, se projet podařilo. Předtím se vyptával vojáků v bagdádských hotelích a kasinech a hotelová ochranka zřejmě podala zprávu irácké tajné službě.

Bazoft byl zadržen na bagdádském letišti v září 1989, když čekal na svůj let do Londýna. Bylo u něj nalezeno 34 fotografií okolí al-Hilla spolu se vzorkem půdy z blízkosti továrny. Poté, co byl šest týdnů zadržován a mučen ve vězení Abú Ghrajb, byl 1. prosince přiveden před televizní kamery, kde přiznal, že je izraelským agentem. Parish byla též uvězněna. Před začátkem soudního procesu napsal Saddám Husajn Thatcherové a ujistil ji, že proces s Bazoftem a Parishovou bude spravedlivý.

Po jednodenním jednání soudu, které se odehrávalo za zavřenými dveřmi, byl Bazoft i přes chybějící důkazy shledán vinným a 10. března odsouzen k trestu smrti.[2] Parish byla odsouzena k patnáctiletému vězení, avšak 16. června byla po intervenci zambijského prezidenta Kenetha Kaundy propuštěna.

Žádosti mezinárodního společenství o milost byly bezvýsledné. Odvolání proti rozsudku nebylo dovoleno a trest oběšením byl vykonán 15. března 1990. Tělo bylo uloženo do hrubé dřevěné rakve a odesláno rodině v Británii. Ihned po provedení rozsudku opustil britský velvyslanec Irák a všechny ministerské návštěvy byly zrušeny. O pár měsíců později (2. srpna) Irák napadl Kuvajt a vyvolal první válku v Zálivu.

V roce 2003 The Observer vyhledal Kadema Askara, plukovníka irácké tajné služby, který první vedl Bazoftovo vyšetřování. Askar potvrdil, že věděl o Bazoftově nevině, avšak nemohl změnit Husseinův příkaz Bazofta odsoudit a popravit. Fakt, že Saddám Husajn nařídil Bazoftovu popravu, je potvrzen z přepisů záznamů jednání získaných během invaze v roce 2003.

Reference

  1. ↑ Donald Trelford. Executed by Saddam Hussein: the death of Observer reporter Farzad Bazoft, 20 years on. The Observer. 14 March 2010. Dostupné online [cit. 3 September 2011]. (anglicky) 
  2. ↑ Robert Fisk: The Great War for Civilisation: The Conquest of the Middle East, p. 169, ISBN 978-1-4000-7517-1

Externí odkazy

Zdroj