Fara v Lounech

Fara
Poloha
Adresa Louny, ČeskoČesko Česko
Ulice Beneše z Loun
Souřadnice 50°21′25,43″ s. š., 13°47′42,53″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43455/5-1033 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fara v Lounech je barokní budova ze začátku 18. století. Stojí v ulici Beneše z Loun naproti hlavnímu vchodu do kostela svatého Mikuláše a má popisné číslo 136. Je součástí lounské městské památkové zóny a sídlem úřadu Římskokatolické farnosti – děkanství Louny. Statut chráněné kulturní památky získala budova před rokem 1988.

Historie

Lounský kostel byl farním zřejmě už v poslední čtvrtině 13. století.[1] V jeho bezprostřední blízkosti se nacházela fara, sídlo duchovní správy. Stávala v sousedství stávající fary na místě domu čp. 137.[2]

Se stavbou nového sídla duchovní správy se začalo 25. ledna 1704, kdy dva vězňové začali kopat základy. Od 6. dubna téhož roku pracovali na stavbě tovaryši místního měšťana a staršího cechu zedníků Dominika Rigona. Budova včetně kaplanky byla dokončena 10. července 1707. Město na ni vynaložilo 4332 zlatých a 19 krejcarů.[3]

Rigon (1652–1728) skutečně stavěl "na zeleném drnu", protože v roce 1708 prodalo město starou faru jednomu z měšťanů. Tento architekt, který pocházel z Mandrie u Padovy, v Lounech ještě v roce 1713 stavěl nový mlýn.[4] Rigon kromě toho prováděl v 90. letech 17. století barokní přestavbu zámku v Měcholupech.[5]

Stavební podoba

Znak lounské farnosti

Sídlo lounského děkanství je jednopatrová nárožní budova na křížení ulic Beneše z Loun a České. Čelní i boční fasády člení pilastry, přízemí je od patra odděleno kordonovou římsou. Na čelní fasádě se vedle sebe nacházejí vstupní portál a vchod do vjezdu. Vstupní portál je pravoúhlý s obloukovou supraportou. Oblouk vjezdu zdobí bosáž. Všechna čtyři okna v přízemí čelní fasády jsou bez frontonů, šambrány jsou lemovány kapkami. Nad okny v patře se střídají obloukové a trojúhelníkové frontony. Pod okny je parapetní štuková výplň. Chodba v přízemí má valenou klenbu s lunetami, rovněž schodiště do patra je sklenuté valenou klenbou. Stropy v patře jsou na obvodové zdi napojené fabiony. V 19. století se budova upravovala.[6]

Na zadní části parcely se nachází kaplanka rovněž ze začátku 18. století. Na parcelu děkanství navazují zbytky městského opevnění s torzem původně hrotité bašty.

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŠTĚDRÝ, František. Dějiny města Loun. Louny: Odbor Klubu českých turistů v Lounech, 1930. 169 s. S. 5. 
  2. ↑ LINHART, Kamil. Historické památky města Loun a peněžní ústavy lounské. Louny: Odbor Klubu českých turistů v Lounech, 1930. 48 s. S. 14. 
  3. ↑ LŮŽEK, Bořivoj (ed). Letopisy města Luna. Kronika Jana Mojžíše. Praha: Horizont, 1970. 189 s. S. 145. 
  4. ↑ ROEDL, Bohumír. Lounské baroko a jeho tvůrci. In: MIKULEC, Jiří; POLÍVKA, Miloslav. Per saecula ad tempora nostra. Sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, sv. 1. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2007. ISBN 978-80-7286-116-3. S. 421.
  5. ↑ ROEDL, Bohumír. Deštnice, Sádek, Nová Hospoda. Deštnice: Obecní úřad Deštnice, 2018. 125 s. ISBN 978-80-270-3875-6. S. 112. 
  6. ↑ POCHE, Emanuel (ed). Umělecké památky Čech, díl 2. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 317. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj