Falun

Falun
Falun – znak
znak
Poloha
Souřadnice 60°36′10″ s. š., 15°39′22″ v. d.
Časové pásmo +1
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Kraj Dalarna
Komuna Falun
Falun
Falun
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 25,16 km²
Počet obyvatel 39 492 (2020)[1]
Hustota zalidnění 1 569,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.falun.se
Telefonní předvolba +46 23
PSČ 791 XX
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Těžba mědi v okolí města Falun
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iii, v
Odkaz 1027 (anglicky)
Oblast Evropa
Zařazení do seznamu
Zařazení 2001 (25. zasedání)

Falun je město v centrálním Švédsku. Je správním centrem kraje Dalarna. Těžba mědi v okolí města a dělnické čtvrti města jsou od roku 2001 na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Historie

Město Falun vyrostlo kolem dolů na měď a obživa obyvatel města byla dlouho na těžbě mědi závislá. Těžilo se zde nepřerušeně přes tisíc let a podle některých pramenů se zde těžilo od 8. století. Podle legendy naleziště mědi objevil ve skutečnosti kozel, který se zatoulal do míst ložiska, vyválel se na zemi a když se vrátil do vesnice, měl rohy obarvené mědí.

Původní těžba probíhala v malém měřítku místními zemědělci. Profesionalizovat se začala až ke konci 13. století. Ve 14. století se vytvořilo malé sídlo, 1641 dostal Falun městská práva. V polovině 17. století bylo dosaženo špičkové produkce kolem 3000 t mědi ročně, poté vytrvale klesala až na méně než 300 t ke konci 19. století. Další rozvoj města začal po výstavbě železnice a továren. V 20. století se město vyvinulo na administrativní a vzdělávací centrum. V roce 1992 byl zavřen poslední důl. Těžba mědi v okolí města a dělnické čtvrti města jsou od roku 2001 na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Geologie

Ložisko Falun patří k nejbohatším sulfidickým ložiskům Švédska. Ačkoliv jde o sulfidické typy rud, přítomnost magnetitových rud v ložisku indikuje souvislost s železnorudnými horizonty.[2] Rudy jsou masivní, vtroušené a další typ je lokálně zván „sköl“. Tento typ sestává z vtroušených rud a žilek chalkopyritu, pyrhotinu, sfaleritu a galenitu.[2]

Turistická lákadla

Nachází se zde sportovní areál Lugnet. Jeho součástí jsou dva skokanské můstky. Konala se zde mistrovství světa v klasickém lyžování v letech 1954, 1974, 1993 a 2015. Konají se zde i soutěže v severské kombinaci, biatlon, skoky, lyžování. Město kandidovalo i na zimní Olympijské hry, ale neúspěšně. Dalším lákadlem jsou samozřejmě doly zapsané v UNESCO. A nedaleko se nachází rodiště Carla Larssona - Sundborn.

Sport

Ve městě sídlí florbalový klub IBF Falun, který vyhrál švédskou superligu v letech 2013, 2014, 2015, 2017, 2020, 2021 a 2022.

Zajímavosti

S městem Falun se pojí ještě dva pojmy –⁠ Faluröd a Falukorv. Faluröd je tmavočervená barva, které je známá z typických švédských domků. Tato barva byla používána na domy od 16. století a v 17. století se rozšířila po celém Švédsku. V průběhu 18. století se stala národní barvou domů a dodnes je oblíbená. Falukorv je typická švédská uzenka[3]. Vznikl v 16.-17. století, kdy bylo v dolech zaměstnáno mnoho německých horníků. Ti přišli na nápad, jak zpracovat maso z porážek hovězího dobytka, nezbytných pro získávání kůží. Název Falukorv dostal až v roce 1830. Podobný je českému točenému salámu. Jí se nahrubo nakrájený na chleba, s těstovinami, k bramborové kaši nebo jako „Korv Stroganoff“.

Partnerská města

Fotografie

  • Měděný důl Falu koppargruva
    Měděný důl Falu koppargruva
  • Měděný důl Falu koppargruva
    Měděný důl Falu koppargruva
  • Östanforsån
    Östanforsån
  • Kristinegymnasiet
    Kristinegymnasiet

Odkazy

Reference

  1. ↑ Statistiska tätorter 2020, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. 24. listopadu 2021. Dostupné online.
  2. ↑ a b Vaněček M. (ed.), 1995: Nerostné suroviny světa. Rudy a nerudy. Academia, Praha, 544 str.; str. 55.
  3. ↑ LINDGRENOVÁ, Astrid. Děti z Bullerbynu. Praha: Albatros, 2009. Kapitola 26. 

Literatura

  • Geijer P., 1964: On the origin of the Falun type sulfide mineralization. Geol. Fören Förth., Stockholm, 86 str.; 3 - 27

Externí odkazy

Zdroj