Fairey Long-range Monoplane
Fairey Long-range Monoplane | |
---|---|
![]() Fairey Long-range Monoplane
| |
Určení | experimentální letoun |
Výrobce | Fairey Aviation Company |
První let | 14. listopadu 1928[1] |
Vyrobeno kusů | 2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fairey Long-range Monoplane byl experimentální letoun vyvinutý britským výrobcem Fairey Aviation Company. První let absolvoval roku 1928.[2] Celkem byly vyrobeny dva exempláře.
Historie

Společnost Fairey letoun vyrobila na objednávku britského královského letectva. Hodnota kontraktu byla 15 000 liber. Sloužil k vývoji metod prodloužení doletu letadel. První let prototypu (J9479) se uskutečnil roku 1928.[2]
Dne 24. dubna 1929 první letoun (J9479) odstartoval ze základny královského letectva v Cranwellu, aby se pokusil o rekordní dálkový let do Bengalúru v Indii. Posádku tvořili příslušníci letectva Arthur Gordon Jones-Williams a Norman Hugh Jenkins. Po šestnácti a půl hodině Jones-Williams s Jenkinsem dosáhli Istanbulu, po dalších deseti a půl hodině Bagdádu a po dalších 22 hodinách doletěli do Karáčí, kde přistáli, protože kvůli protivětru už jim do Bengalúru nestačilo palivo. Během padesáti hodin a 37 minut stroj uletěl 6646 kilometrů, což na rekord nestačilo.[2]
Dne 16. prosince 1929 (J9479) odstartoval z Cranwellu k novému pokusu o rekordní dálkový let, tentokrát do Kapského Města v Jižní Africe. Posádka byla stejná. Druhý den byl letoun zničen při havárii v Tunisku. Jones-Williams a Jenkins při nehodě zemřeli.[2][3]
Po nehodě byl objednán druhý letoun (K1991), který byl dokončen roku 1931. Ve dnech 6.–8. února 1933 s ním posádka squadron leader Oswald Gayford a Flight Lieutenant Gilbert Nicholetts uskutečnila úspěšný rekordní nonstop dálkový let z Cranwellu do Walvis Bay. Za 57 hodin a 25 minut uletěli 5340 mil (8593 km). Původně chtěli letět až do Kapského Města, ale na to již neměli palivo. Přesto rekord padl.[4] Po návratu do Farnborough posádku přivítal ministr letectva Lord Londonderry, jeho náměstek Philip Sassoon a maršál Královského letectva Sir John Salmond. V srpnu 1933 britský rekord překonal francouzský letoun Blériot 110. Britové další dálkový rekord získali až roku 1938 s letounem Vickers Wellesley.
Popis
Byl to jednomotorový hornoplošník s pevným záďovým podvozkem. Měl dvoučlennou posádku. Pro odpočinek jednoho z pilotů při dálkových letech byl vybaven lůžkem. Poháněl jej dvanáctiválcový letecký motor s válci do W Napier Lion XIa o výkonu 570 hp při 2585 rpm. Motor roztáčel dvoulistou vrtuli.[2]
Specifikace

Technické údaje
Citováno dle
- Osádka: 2
- Rozpětí: 24,99 m
- Délka: 14,78 m
- Výška: 3,65 m
- Nosná plocha: 79 m2
- Maximální vzletová hmotnost: 7938 kg
- Pohonná jednotka: 1× dvanáctiválcový letecký motor s válci do W Napier Lion XIa
Výkony
- Cestovní rychlost:177 km/h
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fairey Long-range Monoplane na anglické Wikipedii.
- ↑ Taylor 1974, s. 183.
- ↑ a b c d e SWOPES, Bryan. 24–27 April 1929 [online]. This Day in Aviation, 2025-04-27 [cit. 2025-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tuesday 17 December 1929 [online]. Aviation Safety Network [cit. 2025-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ New Record for Non-Stop Flight [online]. Nature [cit. 2025-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- TAYLOR, H.A., 1974. Fairey Aircraft since 1915. London: Putnam. ISBN 0-370-00065-X. Kapitola The Long-range Monoplanes, s. 180–192. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fairey Long-range Monoplane na Wikimedia Commons