FG42

FG 42
první verze (nahoře) a pozdější (dole)
první verze (nahoře) a pozdější (dole)
Typ samočinná puška
Místo původu Německá říše Německo
Historie služby
Ve službě 1942 – 1945
Používána Německá říše Německo
Války druhá světová válka
Historie výroby
Konstruktér Louis Stange
Navrženo 1942
Vyrobeno kusů 2 000 (Model I)
4 397 (Model II a III)
Varianty Model I, Model II, Model III
Základní údaje
Hmotnost 4,5 kg (Model I)
4,9 kg (Model II)
Délka 937 mm (Model I)
1 060 mm (Model II)
Délka hlavně 502 mm
Typ náboje 7,92 × 57mm Mauser
Princip střelby automat
Kadence 900 ran/min (Model I)
600 ran/min (Model II)
Úsťová rychlost 760 m/s
Zásobování municí schránkový zásobník na 10 nebo 20 nábojů
Hledí dioptrické/ puškohled

FG 42 (Fallschirmjägergewehr 42 – výsadkářská puška 42), byla samočinná puška používána za druhé světové války. Navržena byla pro německé výsadkáře po zkušenostech z invaze na Krétu a vyrobena pouze v menším množství (cca 7 000 kusů). V boji nebyla téměř užita, výsadkáři byli většinou vyzbrojeni standardním německým samopalem MP40.

Konstrukce

Výsadkář s prvním modelem, 1944

Tato originálně řešená automatická zbraň byla vyvinuta ve spolupráci německých firem Rheinmetall a Krieghoff. Zbraň používala standardní náboje Mauser ráže 7,92 mm. Krátký zásobník vkládaný z levé strany obsahoval 20 nábojů. Zbraň pracuje na principu odběru prachových plynů příčným kanálem ve stěně hlavně. K uzamčení dochází při pootočení závěru kolem podélné osy. Možnost střelby jednotlivými ranami nebo dávkou. Zbraň při střelbě dávkou střílela z otevřeného závěru a při střelbě jednotlivými výstřely z přední polohy závěru- to umožňovalo větší přesnost střelby. FG 42 má dlouhý píst (nosič závorníku pevně spojen s pístem) a přímoběžný úderník. Většina součástí se vyráběla lisováním z plechu až na hlaveň, která byla u prvních verzích prototypů natavována kyselinou (z důvodu délky výroby byly v průběhu války vyráběny klasickým způsobem firmou Krieghoff).[zdroj⁠?] Zbraň má na ústí hlavně masivní tlumič plamene a je osazena nesnímatelnou sklopnou dvojnožkou. Jako bajonet je použit čtyřhranný francouzský bodák. Pažba je plechová s dobrou ergonomií, připomíná pažbu použitou na kulometu Maschinengewehr 42.

Varianty

První verze

Byly vyvinuty dvě verze, pozdější verze byla vyvinuta pro urychlení výrobního procesu. Výroba probíhala hlavně ve firmě Krieghoff v počtu 2 000 ks provedení E a 5 000 ks provedení F a G (s dřevěnou pažbou).

První verze

Raná verze má silně zkosenou pistolovou pažbičku, která vykazuje dobrou ergonomii. Sklopná dvojnožka je umístěna ve středu zbraně. Zásobník není kompatibilní se zbraní pozdní verze.

Pozdější verze

Pozdní verze se oproti rané liší jiným tvarem pistolové pažbičky (menší zkosení), má dřevěnou pažbu místo kovové a dvojnožka je upevněna u ústí hlavně.

Odkazy

Související články

Literatura

  • V. Dolínek, V. Francev, J. Šach – Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války – Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 – ISBN 80-7151-198-6
  • A. B. Žuk – Pušky a samopaly – Naše vojsko, Praha 1992 – ISBN 80-206-0150-3

Externí odkazy

Zdroj