Fürstenberský palác

Fürstenberský palác
na Malé Straně
Fürstenberský palác ve Valdštejnské ulici na Malé Straně
Fürstenberský palác
ve Valdštejnské ulici na Malé Straně
Základní informace
Sloh Renesance, baroko
Architekt František Maxmilián Kaňka (?)
Výstavba Po roce 1580
Přestavba 1714 (přístavba uličního portálu), velká přestavba 1743–1747
Materiál Zdivo
Stavebník Václav Berka z Dubé a Lipé
Další majitelé
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Valdštejnská 153/8
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
Ulice Valdštejnská ulice a Staré zámecké schody
Souřadnice 50°5′26,19″ s. š., 14°24′24,88″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 44433/1-609 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fürstenberský palác (býval někdy označován i jako palác Netolických) je původně renesanční stavba, která se nachází v Praze na Malé Straně v ulici Valdštejnská 153/8. Součástí areálu paláce je také Malá a Velká Fürstenberská zahrada, která bývá považována za nejhezčí starou pražskou zahradu. Objekt je chráněn jako kulturní památka[1] a sídlí v něm velvyslanectví Polské republiky.

Historie

Pozemek paláce se nachází mimo území Malé Strany opevněné ve středověku. Až do 16. století se tu údajně provozovaly jen zemědělské činnosti. V roce 1580 pozemek koupil císařský rada Václav Berka z Dubé a Lipé, který dále v roce 1583 přikoupil vinice na svahu hradního návrší. Zhruba do roku 1600 palác získal v několika etapách vcelku svou nynější podobu.[2]

Fürstenberský palác se zahradami pod Pražským hradem

V roce 1714 palác získala hrabata z Vrbna. Do této doby je časově řazen portál v uličním průčelí a snad i architektonicky pozoruhodné schodiště.[2]

V polovině 18. století prováděl rozsáhlé úpravy Václav Kazimír Netolický z Eisenberka, který dal budově dnešní podobu.[2] Palác je v zásadě trojkřídlý dvoupatrový, čtvrté jižní křídlo uzavírající nádvoří tvoří nižší spojovací galerie při Valdštejnské ulici. Architekt není doložen, i když je jako možný autor někdy uváděn F. M. Kaňka,[3] případně jeho žák Václav Špaček. V západním křídle je velký sál, který prochází dvěma patry a je vyzdoben nástropní freskou neznámého malíře. Další úpravy kolem roku 1790 související se zahradou jsou připisovány Ignácovi Paliardimu.[1]

Roku 1822 přešla zanedbaná nemovitost do rukou knížete Karla Egona z Fürstenbergu, vzdělaného muže, člena Královské učené společnosti, který se mimo jiné později zasloužil o vznik českého Národního muzea a po němž je také palác pojmenován. Kníže Karel Egon zde provedl dílčí užitkové zásahy a měl zde vzácné sbírky a knihy. Byl ovšem taktéž významným průmyslníkem, který v českých zemích založil slévárny a hutě, proto ve sklepě paláce zřídil sklad výrobků a železářského zboží ze svých hutí v Nižboru. Skladování oceli však mělo neblahý vliv na zahradu, která musela být na konci 19. století obnovena.[4]

V roce 1920 palác získal československý stát, který jej od roku 1922 pronajímá polskému velvyslanectví.[2]

Prostory zatupitelského úřadu nejsou veřejně přístupné, ale od roku 2008 je zpřístupněna terasová část palácové zahrady.


Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-26]. Identifikátor záznamu 156796 : Fürstenberský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy. Malá Strana, Praha 1999, s. 249–250.
  3. ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 125. 
  4. ↑ Neznámá Praha [online]. 2011-12-26 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 299 s. S. 80, obr. 75. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Redakce Jaroslav Havel. 1. vyd. Svazek 3. Praha: Academia, 1999. 4 svazky (840 s.). ISBN 80-200-0771-7. Kapitola Malá Strana (III.), s. 249–251. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj