Evidence skutečných majitelů

Evidence skutečných majitelů[1] je informační systém veřejné správy, který je veden rejstříkovými soudy v elektronické podobě, IS je centrálně spravován Ministerstvem spravedlnosti. Evidováni jsou skuteční majitelé právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku podle rejstříkového zákona a skuteční majitelé svěřenských fondů. Zápisy do evidence provádí buď příslušný rejstříkový soud anebo notář.

Legislativa

Evidenci vymezuje zákon č. 37/2021 Sb.[2] a jeho prováděcí vyhláška č. 180/2021 Sb.[3] Zákon transponuje do českého právního řádu směrnici EU 2015/849[4] o předcházení využívání finančního systému k praní špinavých peněz nebo financování terorismu (AML) a obdobnou směrnici EU 2018/843[5]. Uvedené dvě evropské směrnice přitom změnily stále platné nařízení EU č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů[6] a zrušily některé starší evropské směrnice.

Skutečný majitel

Podrobnější informace naleznete v článku Skutečný vlastník.

Právnické osoby musejí evidovat aktuální údaje o svém skutečném majiteli, a to

  • údaje ke zjištění a ověření jeho totožnosti
  • údaje o skutečnostech, které toto postavení zakládají (viz dále).[7]

Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání (především svěřenský fond).[8]

Osoba s koncovým vlivem
osoba, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě nebo na správu právního uspořádání.

Oba uvedené pojmy představují dvě možné charakteristiky skutečného majitele. Tato kritéria se při určování skutečného majitele uplatňují současně, nezávisle na sobě, přičemž žádné nemá přednost. Databáze skutečných majitelů definuje a eviduje i pojem "nepřímý skutečný majitel", který však v zákoně není explicitně uveden.[9]

Rozhodující vliv
U obchodních korporací je touto hranicí 25 % hlasovacích práv, kapitálu nebo zisku. Pokud takto nelze skutečné majitele určit, jsou uvedeni členové statutárního orgánu. Obdobně se postupuje u spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, církve, náboženské společnosti. U nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu je to zakladatel, svěřenecký správce, obmyšlený, anebo opět člen statutárního orgánu, zástupce právnické osoby v tomto orgánu nebo osoba v podobném postavení. Přesnou definici nalezneme v ustanovení § 4 zákona č. 253/2008 Sb.[10][9]

Skutečného majitele nemají státní organizace a organizace samospráv, školy, církve, odbory, SVJ a z nich odvozené právnické osoby.[11]

O skutečném majiteli se zapisují údaje uvedené v § 13 odst. a) až l) zákona. (Ze zákona byl odstraněn pojem koncový příjemce – kromě přechodných ustanovení.)

Vkládání dat

Povinné právnické osoby

  • mají povinnost podat návrh na zápis údajů o skutečném majiteli do rejstříku,
  • dokládají listiny o skutečnostech, které mají být zapsány.

Zápis skutečného majitele provádí příslušný rejstříkový soud nebo notář. Není-li žádost podána prostřednictvím notáře, podává se na formuláři, který lze vyplnit elektronicky na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Návrh v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, která návrh na zápis podává.

Soud údaje zapíše do evidence, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Skutečný majitel o zápisu své osoby do evidence není nijak vyrozuměn.[12][13]

Některé údaje jsou do Evidence skutečných majitelů vloženy přepisem z veřejných rejstříků, evidence svěřenských fondů a registru osob (takzvaný automatický průpis del § 37 a 38).

Výpis dat

Veřejná evidence údajů o skutečných majitelích v ČR nebyla do června 2021 volně veřejně přístupná. Po novele zákona je část údajů komukoli přístupná zdarma na internetu (esm.justice.cz), bez požadavku registrace. Veřejnosti je umožněn přístup k údajům o jménu, státu bydliště, roce a měsíci narození a státním občanství skutečného majitele právnické osoby, o postavení skutečného majitele a velikosti jeho podílu. V případě skutečných majitelů právních uspořádání je evidence obecně neveřejná.[14]

Přístup ke všem, i historickým, údajům je zajištěn pro evidující osobu i skutečného majitele. Zaměstnanci orgánů veřejné moci mohou do evidence skutečných majitelů přistupovat po přihlášení do jednotného identitního prostoru (JIP), který je součástí systému Czech POINT.

Význam ESM a možné důsledky

Evidence skutečných majitelů do českého právního řádu implementuje čtvrtou směrnici AML (Anti Money Laundering) Evropského parlamentu a Rady 2015/849.[15]

  • Za porušení evidenční povinnosti evidující osoby podle § 9 ZESM lze udělit pokutu až do výše 500 000,- Kč. Stejná sankce hrozí osobě, která porušila povinnost poskytnutí potřebné součinnosti.
  • Právní úprava stanoví nevymahatelnost tzv. zastírajících smluv (§ 52 ZESM), nemožnost výplaty zisku (§ 53 ZESM) a zákaz hlasování (§ 54 ZESM) v nejvyšším orgánu (valné hromadě, členské schůzi) obchodní korporace skutečnému majiteli, který není zapsán v evidenci skutečných majitelů. Tyto následky mají zásadní vliv na smluvní vztahy mezi obchodními korporacemi a jejich společníky.
  • S nesplněním evidenční povinnosti vůči evidenci skutečných majitelů spojuje zákon č. 134/2016 Sb. vyloučení vybraného dodavatele z veřejné zakázky. Zadavatel zakázky musí u vybraného dodavatele zjistit údaje o jeho skutečném majiteli a uvést je v dokumentaci o zadávacím řízení.[16] S doložením skutečného majitele také počítá § 14 zákona 218/2000 Sb. a § 10a zákona č. 250/2000 Sb. při udílení dotací.
  • Identifikace skutečných majitelů se řeší v posledních měsících také v souvislosti s protiruskými sankcemi.

Historie ESM

Evidence skutečných majitelů byla v ČR původně definována zákonem 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících, přestože sama nebyla veřejným rejstříkem. Novela tento zákon znepřehlednila a rozdělila ho na dvě protichůdné části. Kritizována byla zbytečná byrokracie, která zvyšovala náklady státu, a také úřední šikana subjektů, které s AML nemají nic společného. "Slovensko a Německo si s transparentností a veřejnou kontrolou dat poradilo mnohem lépe", sdělil Arthur Braun, partner kanceláře bpv Braun Partners.[17]

leden 2018
účinnosti nabyl zákon 368/2016 Sb. Tento zákon novelizoval zákon 253/2008 Sb. (AML zákon)[10] a zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících.[18] Účinnosti též nabyla novela zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Zadavatelé veřejných zakázek nově musí zkoumat skutečného majitele právnické osoby u dodavatele – a to ještě před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.[19]
leden 2019
povinnost pro právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku zapsat svého skutečného majitele. Nesplnění povinnosti nepodléhá žádné přímé sankci.[12]
červen 2019
Brusel posílá do Prahy předběžnou auditní zprávu, kde konstatoval střet zájmů českého premiéra.
březen 2020
chystaná novela zákona byla v atmosféře rostoucí nákazy covid-19 na poslední chvíli rozšířena o ustanovení, které by zavedlo mírnější režim pro svěřenské fondy. Po kritice TI, sdružení Milion chvilek a dalších vláda kontroverzní návrh zákona z jednání stáhla.[20]
červen 2020
Evropský parlament zdůraznil v přijaté rezoluci, že "rejstřík skutečných majitelů musí obsahovat pouze plně ověřené údaje o ovládající osobě či osobách a musí být v plném rozsahu zpřístupněn veřejnosti".[21]
říjen 2020
Brusel dopisem Ministerstvu zahraničí kritizuje, že Česko Babišův střet zájmů dostatečně neřeší
leden 2021
povinnost pro ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků zapsat svého skutečného majitele (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů).
červen 2021
Druhý tzv. follow-up dopis EK kritizuje především kontrolu střetu zájmů na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
srpen 2021
Evropská komise varuje Česko před možným přerušením plateb, pokud Česko nezačne kontrolovat střet zájmů
listopad 2021
Evropská komise zaslala Česku třetí vytýkací dopis ke střetu zájmů koncernu Agrofert, operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, hloubkové prověrky na MPO (Penam, Lovochemie), nedodaných seznamů veřejných funkcionářů a jejich firem i zákona o evidenci skutečných majitelů. „Vnitrostátní opatření se jeví jako nesprávné,“ sdělila Komise k českému zákonu.[22]
březen 2022
Česko oznámilo, že předělává rejstřík skutečných majitelů. Přistoupilo tak na výtky Evropské komise.[23]
červen 2022
Vláda projednala spěšnou novelu zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů.[24]
červenec 2022
Poslední dopis EK: „Vzhledem k tomu, že všechna doporučení k auditu byla plně a náležitě provedena, považuje komise tento audit za uzavřený“. Část auditu, která se zabývala zemědělskými dotacemi, Brusel uzavřel vystavením pokuty.[25]
říjen 2022
začíná platit novela zákona č. 37/2021 Sb. Cíle novely spočívají v (1) novém vymezení skutečného majitele podle vzoru AML směrnice a (2) omezení výjimek pouze na veřejnoprávní právnické osoby.[26] Nově mají evidenční povinnost okresní komory, politické strany, církve, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, honební společenstva a společenství vlastníků jednotek.[14]
leden 2023
Evropská komise ukončila řízení, které s Českem vedla kvůli špatné evidenci skutečných majitelů.[27]

Slovenská republika

Na Slovensku není aktuálně (rok 2018) vedena evidence skutečných majitelů, která existuje v České republice. Existuje tu však Registr partnerů veřejného sektoru (dále RPVS).[28] Tento registr nahradil Register konečných užívateľov výhod (Register KÚV) vedený Úradom pre verejné obstarávanie (ÚVO).[29] Právní úprava RPVS je zakotvena v zákoně 315/2016 Z. z. o registri partnerov verejného sektora[30] a ve vyhlášce 328/2016 Z. z. obsahující vzory podání[31].

Povinnost zápisu do Registru partnerů veřejného sektoru vzniká (zjednodušeně řečeno) před přijetím finančních prostředků od veřejného sektoru ve výši 100 tisíc euro v jednotlivém případě nebo 250 tisíc euro ročně. Registr je veřejně přístupný.[17] Údaje zveřejněné v RPVS jsou právě závazné, účinné vůči všem. To znamená, že takto zveřejněné údaje se už nemusí orgánům veřejné moci znovu prokazovat, musí se však každoročně obnovovat. Lhůta uplynula k 31. červenci 2017 a údajně již byly medializovány první případy, kdy byly kvůli neregistrování zrušeny podstatné smlouvy.[17]

Reference

  1. ↑ Evidence skutečných majitelů, původně Informační systém skutečných majitelů
  2. ↑ Zákon č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů, účinnost od 1.06.2021, některá ustanovení pozbývají účinnosti dnem 1. února 2022.
  3. ↑ Vyhláška 180/2021 Sb., o náležitostech formulářů k evidenci skutečných majitelů a o změně souvisejících vyhlášek
  4. ↑ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES
  5. ↑ Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU
  6. ↑ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů
  7. ↑ Pavla Krejčí: Evidence skutečných majitelů od 1.1.2019
  8. ↑ § 2 zákona č. 37/2021 Sb. - znění od 01.10.2022
  9. ↑ a b ISSM: Kdo je skutečný majitel
  10. ↑ a b Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
  11. ↑ § 7 zákona č. 37/2021 Sb. - znění od 01.02.2022
  12. ↑ a b T. Plášková: Evidence skutečných majitelů, Sagit, 19. 6. 2018
  13. ↑ Milan Dvořák: Evidence skutečných majitelů právnických osob
  14. ↑ a b Evidence skutečných majitelů, nápověda
  15. ↑ M.Nevrkla, ePravo.cz: Evidence skutečných majitelů právnických osob bude veřejná 25. 9. 2018
  16. ↑ § 122 zákona č. 134/2016 Sb. - znění od 01.02.2022
  17. ↑ a b c Transparenční rejstřík zvládli Slováci a Němci lépe, v Česku přibyla zbytečná administrativa
  18. ↑ Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, část 5
  19. ↑ Právní prostor: Evidence skutečných majitelů
  20. ↑ Transparency International: Firmy ze svěřenských fondů dostaly v návrhu zákona zásadní výjimku, 10.1.2020
  21. ↑ Evropský parlament: Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů, odst. 32
  22. ↑ Opatření se jeví jako nesprávné. Brusel rozjel s Českem spor o definici skutečných majitelů firem
  23. ↑ Do Bruselu odešel dopis ke střetu zájmů. Kvůli němu i miliardám na obnovu Češi opravují evidenci majitelů
  24. ↑ Na podzim nás čekají další zásadní změny v evidenci skutečných majitelů
  25. ↑ Doporučení byla plně a náležitě provedena. Evropská komise uzavřela audit Babišova střetu zájmů
  26. ↑ Návrh zákona, kterým se mění zákon o evidenci skutečných majitelů
  27. ↑ Brusel ukončil řízení s Českem vedené kvůli evidenci skutečných majitelů. Úředníci řeší, jak ji ‚schovat‘
  28. ↑ Register partnerov verejného sektora
  29. ↑ Skutečný majitel v ČR a na Slovensku
  30. ↑ Zákon 315/2016 Z. z. o registri partnerov verejného sektora, slovensky
  31. ↑ Vyhláška 328/2016 Z. z., slovensky

Externí odkazy

Zdroj