Estonské vévodství (1561–1721)

Estonské vévodství
Hertigdömet Estland
Eestimaa hertsogkond
 Estonské vévodství (1219–1346)
 Terra Mariana
15611721 Estonská gubernie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Pobaltské provincie Švédska v 17. století
Tallinn
obyvatelstvo
národnostní složení:
luteránství (státní náboženství),
státní útvar
dominium Švédského království
vznik:
1561
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Estonské vévodství (1219–1346) Estonské vévodství (1219–1346)
Terra Mariana Terra Mariana
následující:
Estonská gubernie Estonská gubernie
Švédsko v roce 1658. Vévodství Estonské je vyznačeno námořnickou modrou

Estonské vévodství (švédsky Hertigdömet Estland, estonsky Eestimaa hertsogkond) známé také jako Švédské Estonsko,[1] bylo součástí Švédského království v letech 1561-1721, kdy bylo postoupeno Rusku uzavřením Nystadské smlouvy, která ukončila Velkou severní válku.

Estonské vévodství vzniklo připojením severní části dnešního Estonska ke Švédské koruně v roce 1561. Město Tallinn a kraje Harjumaa, Lääne-Virumaa, Raplamaa a Järvamaa se vzdaly Švédům v roce 1561, kraj Läänemaa byl dobyt v roce 1581. Toto období bývá Estonci nazýváno „zlatými švédskými časy“ (est. vana hea Rootsi aeg)[2] Toto označení se však nepoužívalo před dobou nadvlády Ruska, které pro získání podpory dalo německé šlechtě větší moc nad místním obyvatelstvem.

Vládci území

Guvernéři (1561–1674)

  • Klaus Christiern Horn z Åminne (prozatímní) (August 1561)
  • Lars Ivarsson Fleming baron z Nynäsu a ze Sundholmu (2. srpen 156127. únor 1562)
  • Henrik Klasson Horn z Kankasu (poprvé) (27. únor 1562červen 1562 )
  • Svante Stensson Sture (30. červen 156227. červenec 1564)
  • Hermann Pedersson Fleming z Lechtis (1564 – 1565)
  • Henrik Klasson Horn z Kankasu (podruhé) (30. leden 15651568)
  • Gabriel Kristiernsson Oxenstierna z Mörby (listopad 1568 – 1570)
  • Hans Björnsson z Lepasu (9. říjen 1570 – 1572)
  • Claes Åkeson Tott (6. listopad 1572 – 1574)
  • Pontus De la Gardie (4. červen 1574 – prosinec 1575)
  • Karl Henriksson Horn z Kankasu (poprvé) (leden 1576 – květen 1578)
  • Nilsson Hans Eriksson Finn z Brinkala (prozatímní) (19. duben 1576 – 1577)
  • Göran Boije af Gennäs(poprvé) (1. srpen 1577 – 1580)
  • Svante Eriksson Stålarm z Kyala (1580 – 1581)
  • Göran Boije af Gennäs - podruhé (25. duben 1582 – 1583)
  • Pontus De la Gardie (1583 – 5. listopad 1585)
  • Gustaf Gabrielsson Oxenstierna (8. listopad 1585 – 1588)
  • Hans Wachtmeister (prozatímní) (červenec 1588 – 13. říjen 1588)
  • Gustaf Axelsson Banér z Djurshomu (13. říjen 1588 – 1590)
  • Erik Gabrielsson Oxenstierna af Lindö (1590 – červenec 1592)
  • Göran Boije af Gennäs (potřetí) (1592 – červen 1600)
  • Karl Henriksson Horn z Kankasu (podruhé) (prozatímní) (1600 – 30. leden 1601)
  • Moritz Stensson Leijonhufvud hrabě z Raseborgu (1601 – říjen 1602)
  • ... (říjen 1602 – květen 1605)
  • Nils Turesson Bielke (10. květen 1605 - červenec 1605)
  • Axel Nilsson Ryning (1605 - 1608)
  • ... (1608 - 1611)
  • Gabriel Bengtsson Oxenstierna (1611 - 1617)
  • Anders Eriksson Hästehufvud (1617 - 1619)
  • Jakob De la Gardie (červenec 1619 – 1622)
  • Per Gustafsson Banér af Tussa (1622 – leden 1626)
  • Johan De la Gardie baron z Eckholmu (1626 – říjen 1628)
  • Philipp Scheiding z Arnö (1628 – červen 17 1642)
  • Gustaf Gabrielsson Oxenstierna baron z Kimito (26. červen 1642 – 1646)
  • Erik Axelsson Oxenstierna, hrabě ze Södermöre (9. září 1646 – 1653)
  • Wilhelm Ulrich (poprvé) (prozatímní) (květen 1653 – 16. srpen 1653)
  • Heinrich von Thurn-Valsassina, hrabě Thurn (16. srpen 1653 – 1655)
  • Wilhelm Ulrich (podruhé) (prozatímní) (1655 – srpen 1655)
  • Bengt Skytte (1655–1656)
  • Wilhelm Ulrich (potřetí) (zastupující) (1655– 2. srpen 1656)
  • Bengt Klasson Horn (2. srpen 1656 – listopad 1674)
  • Wilhelm Ulrich (počtvrté) (prozatímní) (1656 – 1659)
  • Johan Christoph Scheiding (prozatímní) (1674)
Místodržící (1674 - 1728)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swedish Estonia na anglické Wikipedii.

  1. ROBERTS, Michael: The Swedish imperial experience 1560-1718, ISBN 0-521-27889-9, p 30. Google books.
  2. KELERTAS, Violeta: Baltic Postcolonialism, p. 397. Google books.

Externí odkazy

Zdroj