Estonská akademie věd
Estonská akademie věd (estonsky: Eesti Teaduste Akadeemia) je estonská národní učená společnost. Založena byla roku 1938.[1] Sídlo má v hlavním městě Tallinnu, v Ungern-Sternbergském paláci postaveném v letech 1865–1868 dle návrhu architekta Martina Gropia (adresa: Kohtu 6). K roku 2023 měla 73 plnoprávných členů a 19 zahraničních členů, včetně například nositele Nobelovy ceny Svante Pääboho.[2] Akademie je rozdělena do čtyř částí - astronomicko-fyzikální, informaticko-inženýrské, biologicko-chemicko-geologické a humanitně-sociální. Během sovětské okupace nesla název Akademie věd Estonské SSR (Eesti NSV Teaduste Akadeemia). Ke svému původnímu a současnému názvu se vrátila krátce před ziskem estonské samostatnosti, v dubnu 1989. Akademie uděluje za vynikající vědecké výkony medaili a provozuje vlastní nakladatelství (Teaduste Akadeemia Kirjastus), které vydává sedm vědeckých časopisů:
- Proceedings of the Estonian Academy of Sciences
- Estonian Journal of Earth Sciences
- Oil Shale
- Linguistica Uralica
- Trames
- Estonian Journal of Archaeology
- Acta Historica Tallinnensia
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Estonská akademie věd na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Estonian Academy of Sciences na anglické Wikipedii.
- ↑ Estonia, Estonian Academy of Sciences. Council.science [online]. International Science Council [cit. 2023-07-15]. Dostupné online.
- ↑ Membership. Akadeemia.ee [online]. Estonská akademie věd [cit. 2023-07-15]. Dostupné online.
