Eschwege
| Eschwege | |
|---|---|
 Čtvrť Brückenhausen a řeka Werra
| |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°11′17″ s. š., 10°3′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 165 m n. m. |
| Stát |
 Německo
|
| Spolková země | Hesensko |
| Vládní obvod | Kassel |
| Zemský okres | Werra-Meißner |
  Eschwege
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 63,16 km² |
| Počet obyvatel | 19 472 (31. prosinec 2022) |
| Správa | |
| Starosta | Alexander Heppe (CDU) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 05651, 05652 |
| PSČ | 37269 |
| Označení vozidel | ESW, WIZ |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eschwege je město na řece Werra, na severozápadě Hesenska v Německu, ležící v zemském okrese Werra-Meißner, uprostřed trojúhelníku mezi městy Kassel (52 km), Göttingen (55 km) a Eisenach (40 km).
Administrativní členění
Centrem města je historické jádro Eschwege, k němuž je připojeno sedm městských částíː Albungen, Eltmannshausen, Niddawitzhausen, Niederdünzebach, Niederhone, Oberdünzebach a Oberhone.
Historie
Obec s názvem Eskinivvach byla poprvé písemně zmíněna v roce 974 v listině římského císaře Oty II.. Název pochází ze starogermánského jazyka a znamená "osadu poblíž jasanů u vody". V merovejské době zde byl založen francký královský dvůr na ostrahu hranice přes brod řeky Werry do Durynska, existující ještě v 10. a 11. století. Odkazuje na něj patron zdejšího kostela, saint-Denis, pařížský biskup a oblíbený světec Merovejců. Císař Ota II. přenechal zdejší královský dvůr a osadu dědictvím své manželce, císařovně Theofaně (930-961), která vládla až do své smrti jako regentka. Její prostřední dcera, abatyše Žofie, založila kolem roku 1000 na hoře Cyriakusberg ženský klášter sv. Cyriaka, zrušený za reformace v roce 1527 (zůstala z něho jen věž Karlsturm). Roku 1188 získalo Eschwege tržní právo a před rokem 1249 městská práva. Roku 1264, v důsledku durynsko-hesenské války připadlo Eschwege Hesensku. Hesenský landkrabě Jindřich I. roku 1292 nabídl město Eschwege jako říšské léno králi Adolfu Nassavskému a ihned je i s císařským hradem Boyneburgrm získal zpět jako dědičné říšské léno. V letech 1385-1386 zde landkrabě Baltazar z Durynska postavil hrad. V roce 1433 město připadlo landkrabatům Filipovi I., Vilémovi IV. a Mořici, kteří hrad rozšířili o palác. V letech 1632–1655 se Eschwege stalo rezidencí landkraběte Fridricha z Hesse-Eschwege.
Během třicetileté války bylo Eschwege o Velikonocích 9. dubna 1637 vypleněno a z velké části zničeno požáry císařského vojska pod vedením generála Johanna von Götzen. Po roce 1731 přestěhoval Christian von Hesse-Wanfried rezidenci zemského hrabství do Eschwege.
V letech 1946–1949 zde UNRRA zřídila a vedla tábor pro přeživší holocaustu.
Památky
- Zámek Eschwege - renesanční stavba hesenských landkrabat; přestavěna v 19. století, sídlo stejnojmenného rodu; na věži figura trubače, který každou hodinu vyjede a zatroubí.
- Tržní kostel sv. Diviše (Marktkirche St. Dionysi) - evangelický chrám; na místě nejstaršího chrámu, založeného již abaytyší Žofií z Gandersheimu (975-1039), bylo postaveno v 15. století toto gotické halové trojlodí; u příležitosti milénia Žofiiny matky, císařovny Theofano, byla u kostela vztyčena socha Theofany.
- Kostel sv. Alžběty - novorománská trojlodní bazilika z roku 1906
- Bývalá synagoga - z 20. let 20. století
- Stará radnice a další lidové hrázděné stavby
- Městské muzeum
Slavní rodáci
- August Wilhelm Eichler (1839-1887), německý botanik
- Jan Jiří Hering (1587–1644/1648), pražský malíř raného baroka
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eschwege na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eschwege na Wikimedia Commons
