Ervín Felix z Nostic-Rienecku

Ervín hrabě Nostic-Rieneck
Rodový erb hrabat Nosticů
Rodový erb hrabat Nosticů
Majitel nostitzkého fideikomisu, později velkostatku Falknov (Sokolov)
Předseda Svazu německých velkostatkářů v Československu
Ve funkci:
1924 – 1931
Prezident Společnosti vlasteneckých přátel umění
Ve funkci:
1912 – 1918
C. k. tajný rada
Ve funkci:
1907 – 1918
Panovník František Josef I., Karel I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1901 – 1913
Panovník František Josef I.
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
13. dubna 1891[1] – 1918
Panovník František Josef I., Karel I.
Předchůdce Bedřich z Nostitz-Rienecku
Nástupce monarchie zanikla
C. k. komoří
Ve funkci:
1888 – 1918
Panovník František Josef I., Karel I.
Narození 20. května 1863
Měšice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. listopadu 1931 (ve věku 68 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Choť (1891) Amálie Podstatzká z Lichtensteinu (1867–1956)
Rodiče Bedřich z Nostic-Rienecku
Děti Bedřich Leopold z Nostic
Ervín Leopold z Nostic-Rienecku
Příbuzní Leopold Abraham z Nostic-Rienecku (sourozenec)
Ervín z Nostic-Rienecku[2], František Bedřich z Nostic-Rienecku[2], Alois z Nostic-Rienecku[2] a Žofie z Nostic-Rienecku[2] (vnoučata)
Profese podnikatel a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ervín Felix z Nostic-Rienecku (německy Erwein Nostitz-Rieneck, celým jménem Ervín Felix Maria hrabě z Nostic-Rienecku; 20. května 1863 Měšice – 3. listopadu 1931 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, velkostatkář, podnikatel a politik. Byl majitelem velkostatků v západních Čechách a poblíž Prahy. Za Rakouska-Uherska byl poslancem Českého zemského sněmu a dědičným členem rakouské Panské sněmovny, za první republiky byl prezidentem Svazu německých velkostatkářů v Československu (1924–1931).

Život

Nostický palác na Maltézském náměstí v Praze

Pocházel ze starého šlechtického rodu Nosticů, byl starším synem předčasně zemřelého Bedřicha z Nostic-Rienecku (1835–1866) a jeho manželky Terezie, rozené hraběnky Thun-Hohensteinové.

Studoval na gymnáziu v Praze, po dosažení plnoletosti převzal správu majetku, jednalo se o velkostatky v západních Čechách a poblíž Prahy (Falknov, Jindřichovice, Kraslice a Měšice). Velkostatky zahrnovaly téměř 20 000 hektarů půdy, součástí dědictví byl také Nostický palác v Praze.[3] Ervín byl v roce 1888 jmenován c. k. komořím a jako majitel fideikomisu se v roce 1891 stal dědičným členem rakouské Panské sněmovny, kde se připojil ke Straně ústavověrného velkostatku. Kromě toho byl v letech 1901–1913 poslancem Českého zemského sněmu. V roce 1907 byl jmenován c. k. tajným radou a v letech 1912–1918 byl prezidentem Společnosti vlasteneckých přátel umění.

Za první světové války se angažoval také v organizaci Mezinárodního červeného kříže. V roce 1917 obdržel Řád železné koruny.[4] Po zániku rakousko-uherské monarchie byl v letech 1924–1931 předsedou Svazu německých velkostatkářů v Československu. Na svých velkostatcích se věnoval podnikání, v Rotavě založil ocelárnu, která v roce 1907 zaměstnávala 1000 lidí.

Rodina

V roce 1891 se oženil s hraběnkou Amálií Podstatskou z Lichtenštejna (1867–1956), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu čtyři děti:[5]

  • 1. Tereza (Sita) Gabriela Marie (5. července 1892 Sokolov – 9. listopadu 1963 Anthering, Salcbursko), manžel 1912 Jan Nepomuk hrabě Wilczek (17. listopadu 1884 Heřmanův Městec – 7. listopadu 1968 Vídeň)
  • 2. Bedřich (1. listopadu 1893 Praha – 29. prosince 1973 Štýrský Hradec), manželka 1920 Žofie z Hohenbergu (24. července 1901 Konopiště – 27. října 1990 Thannhausen)
  • 3. Ervín Leopold Maria Alexius (17. června 1898 Sokolov – 21. února 1952 Vídeň), manželka 1934 Gertruda Maria von Borkenau (6. listopadu 1907 Berlín – 13. července 1995 Vídeň)
  • 4. Františka Ida (Mena) (29. března 1902 Praha – 20. května 1961 Mnichov), manžel 1921 Karl Egon kníže z Fürstenbergu (6. května 1891 Vídeň – 23. září 1973 Mnichov)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nostitz-Rieneck, Erwein Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Přehled majetku Ervína Nostice in: PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 412–416 dostupné online
  4. ↑ POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2011; s. 334 ISBN 978-80-85955-39-2
  5. ↑ Rodokmen na genealogy.euweb.cz

Literatura

Externí odkazy

Zdroj