Ereleuva

Ereleuva
ostrogótská královna
Narození před 440?
pravděpodobně území dnešní Ukrajiny
Úmrtí 500?
Diecéze Italia Annonaria, Byzantská říše (dnešní severní Itálie)
Manžel Theodemir
Potomci Theodorich Veliký
Amalafrida
Argotta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ereleuva (před 440? – 500,?[1]Italia Annonaria,[2]Byzantská říše) byla matka ostrogótského krále Theodoricha Velikého a konkubína Theodorichova otce krále Theodemira. Historik Thomas Hodgkin poznamenává že označení konkubína není pro pozici, kterou zastávala správné. V mnoha germánských národech byla jistá laxnost k manželským obřadům.[3] Gelasius ji označuje jako reginu (královnu), tím naznačuje, že měla významné sociální postavení i přes neformální spojení s Theodemirem.[1] Kromě syna Theodoricha měla dceru Amalafridu,[4] která se později stala manželkou vandalského krále Thrasamunda. Druhou dcerou byla ostrogótská princezna Argotta[5][6]

Ereleuva byla katolík. Pokřtěna byla jménem Eusebie.[1] Z ariánství přešla jako dospělá, ale podrobnosti v historických záznamech jsou nejasné. Ke katolicismu je považována za přijatou, jak je uvedeno z její korespondence s papežem Gelasiusem I. a zmínkách o ní ve Chvalozpěvech o Theodemirovi (anglicky Panegyric to Theoderic the Great) biskupa a básníka té doby, Magnuse Ennodiuse.[7]

Její jméno bylo různě hláskováno, ve starověku jako Ereriliva (rukopis kroniky Anonymus Valesianus cca 527[8]) či Erelieva jak ji nazývá Jordanes.[9] Současným historiům je známá jako Ereleuva.

Reference

  1. ↑ a b c AMORY, Patrick. People and Identity in Ostrogothic Italy, 489-554. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. 548 s. Dostupné online. ISBN 0-521-57151-0. (anglicky) 
  2. ↑ http://www.geni.com/people/Ereleuva-concubine-of-Theodimir/6000000002236412009
  3. ↑ HODGKIN, Thomas. Theodoric the Goth: Barbarian Champion of Civilisation. Londýn: G.P. Putnam's Sons, 1897. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ http://www.connectedbloodlines.com/descend.php?personID=I10744&tree=Lowell&generations=4&display=standard
  5. ↑ http://www.geni.com/people/Argotta-of-the-Ostrogoths/6000000022279721820
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.houseofdenney.net [online]. [cit. 2014-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  7. ↑ AMORY, Patrick. People and Identity in Ostrogothic Italy, 489-554. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. 548 s. Dostupné online. ISBN 0-521-57151-0. (anglicky) 
  8. ↑ Anonymus Valesianus Posterior: Chronica Theodericiana. Latinská knihovna.
  9. ↑ JORDANES: Origin and Deeds of the Goth str.260[nedostupný zdroj] překlad Charles C. Mierow (anglicky)

Zdroj