Embolie

Embolie je vmetení, zaklínění vmetku (embolu) v cévách vedoucí k jejich ucpání a následné nedokrevnosti (ischemii) příslušné části těla (mozek, plíce, končetina). Embolizací rozumíme pohyb embolu z místa, kde vznikl, do oblasti, kterou ucpe. Jako embolus může fungovat například trombus uvolněný do krevního řečiště, tuková či vzduchová bublinka, plodová voda nebo cizorodá částice v krevním řečišti. Embolizace je též metoda pro zastavení krvácení (hemostázu) ve špatně přístupných místech za pomoci umělých embolů, drobných tělísek.

Plicní embolie

Plicní embolie (pulmonární embolie) je vmetení embolu do pulmonárního řečiště. Nejčastější typ embolizace, obávaná komplikace hlubokých žilních zánětů (flebotrombóza). Může být příčinou úmrtí, v lehčích případech se objevuje dušnost (dyspnoe), bolest na hrudi, či zrychlení srdeční činnosti (tachykardie).

Vzduchová embolie

Vzduchová embolie vzniká následkem „nasátí“ vzduchové bublinky do žíly. Vzniknout může následkem dekompresní nemoci, při operacích hlavy a krku či při chybě při intravenózní aplikaci léků.

Embolizace plodovou vodou

Embolizace plodovou vodou je jednou z příčin úmrtí při porodu. Při tomto typu embolie proniká plodová voda do cévního řečiště matky. Příčinou tohoto jevu je např. předčasné odloučení placenty. Kromě následků podobných jako u předchozích typů embolií, jimiž jsou například selhání srdce či plic, může dojít k diseminované intravaskulární koagulaci.

Řešení

Při včasné diagnostice je možno embolii řešit několika způsoby:

  1. embolektomií (operativní vyjmutí vmetku)
  2. ředěním krve prostředky zvanými antikoagulanty

Samotná léčba život neohrožující embolie se v podstatě neliší od léčby všech trombóz. Základem jsou protisrážlivé léky - obvykle se léčba zahájí nízkomolekulárním heparinem a postupně přecházíme na warfarin. Warfarin pacient bere několik měsíců a je pravidelně kontrolována jeho krevní srážlivost (INR test).

Související články

Externí odkazy

Zdroj