Emanuel Vávra

Emanuel Vávra
Emanuel Vávra
Emanuel Vávra
Narození 2. ledna 1839
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 29. dubna 1891 (ve věku 52 let)
Jerevan
Ruské carství
Povolání překladatel a spisovatel
Příbuzní Vincenc Vávra Haštalský bratr
Helena Schieblová-Vávrová neteř
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Divadelní svět, z polštiny přeložil v roce 1872 Emanuel Vávra

Emanuel Vávra, křtěný Emanuel Václav (2. ledna 1839 Praha[1] - 29. dubna 1891 Jerevan), byl český spisovatel publicista a překladatel.

Život

Emanuel Vávra pocházel z vlastenecky smýšlející rodiny, jeho otcem byl mlynář Mathias Vávra a matkou Anna rodem Peřinová.[1] V rodině vyrůstal ještě s mladším bratrem Vincencem, který patřil k předním radikálně demokratickým politikům. Zprvu studoval reálku a poté v letech 1857-1861 pražskou polytechniku, posléze se však věnoval více žurnalistice a překladatelství. Spolupracoval rovněž s novinami Čas, Hlas a Národní listy, které vedl nebo spoluredigoval jeho bratr Vincenc. V letech 1864-1865 spoluredigoval beletristicko-naučný list Čech, který poskytl, mimo jiných i publikační příležitost J. Nerudovi.

V březnu roku 1867 se oženil[2] s dcerou Karla Sabiny Eufrozinou[3] a později navštívil jako zvláštní zpravodaj Národních listů spolu s českou delegací moskevskou národopisnou výstavu.

Koncem roku 1870 odešel do tehdejšího Ruska, nejprve do Rigy, kde se ujal redakce politického časopisu "Rižskij věstnik" a v roce 1876 pak do Orenburgu. V roce 1880 navštívil spolu s manželkou Eufrosínou Vávrovou Prahu a v témže roce odešel do arménského Jerevanu, kde působil jako gymnaziální profesor a kde koncem dubna roku 1891 zemřel.

Emanuel Vávra pracoval v literárním odboru Umělecké besedy a byl členem Svatoboru. V 60. letech 19. století patřil k nejvýznamnějším překladatelům a propagátorům ruské romantické a k realismu již směřující literatury.

Do češtiny přeložil díla Ruských spisovatelů např. Gončarova, N. V. Gogola, I. S.Turgeněva, A. S. Puškina a mnoha dalších, přeložil také divadelní hry A. N. Ostrovského. Překládal také z polštiny, ukrajinštiny a francouzštiny.

Dílo (výběr)

  • 1873 Ruský tlumočník, praktický návod k rychlému a snadnému naučení se jazyku ruskému, sestavil Emanuel Vávra

Odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Emanuela Vávry farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
  2. ↑ Matriční záznam o sňatku Emanuela Vávry s Eufrosínou Sabinovou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Eufrosiny Sabinové farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském

Externí odkazy

Zdroj