Emanuel Andrássy
| Emanuel hrabě Andrássy z Csíkszentkirály a Krásnej Hôrky | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Uherského sněmu | |
|
Ve funkci: 1881 – 1891 | |
| Panovník | František Josef I. |
|
Ve funkci: 1847 – 1848 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Liberální strana (Uhersko) |
| Narození |
3. března 1821 Košice  Rakouské císařství
|
| Úmrtí |
23. dubna 1891 (ve věku 70 let) Gorice  Rakousko-Uhersko
|
| Příčina úmrtí | nádor hrtanu |
| Místo pohřbení | rodinná hrobka v Krásnej Hôrke |
| Národnost | maďarská |
| Občanství | Uhry |
| Choť | Countess Gabriella Pálffy de Erdõd (od 1855) |
| Rodiče | Károly Andrássy a Etelka Szapáryová |
| Děti | Géza Andrássy Mária Irma Andrássy de Csíkszentkirály et Krasznahorka Etelka Andrássy de Csíkszentkirály et Krasznahorka Natalia Andrássy de Csíkszentkirály et Krasznahorka Karolina Andrássy de Csíkszentkirály et Krasznahorka |
| Příbuzní |
Gyula Andrássy[1] a Aladár Andrássy (sourozenci) Marie Gabriela Andrássyová z Csíkszentkirály a Krásnej Hôrky[2], Károly Manó Andrássy[2] a Manó Andrássy[2] (vnoučata) |
| Profese | politik a malíř |
| Commons | Manó Andrássy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emanuel Andrássy, maďarsky Andrássy Manó (3. března 1821 Košice – 23. dubna 1891 Gorice), byl uherský hrabě se šlechtickým přívlastkem de Csíkszentkirály et Krasznahorka; uherský politik, průmyslník a cestovatel a umělec.[3]
Život
Emanuel Andrássy se narodil jako nejstarší syn hraběte Károlyho Andrássyho a baronky Marianna Adelheid („Etelka“) Szapáry de Muraszombat. Kromě starší sestry Cornelie měl i bratry Gyulu a Aladára.[4]
Po studiu na právnické univerzitě v Pešti začal cestovat nejen po západní Evropě, ale i po severní Africe. Byl aktivistou revoluce v roce 1848/1849, která měla v Uherském království podobu boje za nezávislost na vládě rakouských Habsburků. Po potlačení povstání byl v exilu; věnoval se exotickým cestám do Číny a Indie. Po rakousko-uherském vyrovnání dostal amnestii a mohl se vrátit do Uher.
Oženil se 29. ledna 1855 s Gabriellou Pálffy a z tohoto manželství vzešlo sedm dětí.
O život jej v roce 1891 připravila nezdařená operace krku.
Politik
Po návratu se stal županem Turnianské župy, Gemersko-malohontské župy; později župy Zemplín. Působil jako poslanec Uherského sněmu (1847–1848 a 1881–1891).
Průmyslník
V roce 1867 postavil ve městě Nižná Slaná postavit železárny Hüttenwerke Etelka[5], které nesly jméno jeho matky. Huť měla 2 vysoké pece, zkujňovací výheň a hamr na tyčové železo.[6] Další huť, kterou postavil v roce 1870 v obci Vlachovo pojmenoval po svém otci Hütte Karl. Huť měla vysokou pec, hamr a 2 pražicí pece.
V roce 1971 spoluzaložil Erste österreichisch-ungarische Hochofengesellschaft (První rakousko-uherská vysokopecní společnost). V roce 1872 zahájila tato společnost výstavbu Sofiehütte (Žofinská huť) v Ostravě.
Pro tyto aktivity získal přezdívku Vasgróf (železný hrabě).
Umělec
V umění byl samoukem, věnoval se malování a kresbě. Populární se staly jeho karikatury.
Majitel
Kromě dolů a hutí byl Emanuel Andrássy majitelem zámku v Parchovanech a v obci Betliar, kde je umístěno muzeum rodu Andrássy.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Andraši, Julij. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Nyitólap - Országgyűlési Könyvtár - Országgyűlés. Országgyűlési Könyvtár [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Andrássy de Csíkszentkirály et Krasznahorka 2. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online.
- ↑ TERAZ.SK. Emanuel Andrássy, prezývaný Železný gróf, sa narodil pred 200 rokmi. TERAZ.sk [online]. 2021-03-03 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ŠIMKO, Róbert. Emanuel Andrássy (1821 – 1891). Banícke múzeum v Rožňave [online]. 2021-03-03 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ŠTEFANEK, Jozef. kaštieľ Betliar. Hrady a zámky na Slovensku [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (slovensky)
