Elvira Nabiullinová

Elvira Nabiullinová
Elvira Nabiullinová, 2017
Elvira Nabiullinová, 2017
6. guvernérka ruské centrální banky
Úřadující
Ve funkci od:
24. června 2013
Předseda vlády Dmitrij Medveděv
Předchůdce Sergej Ignatěv
Poradkyně prezidenta Ruské federace
Ve funkci:
květen 2012 – červen 2013
Prezident Vladimir Putin
1. ministryně hospodářského rozvoje Ruské federace
Ve funkci:
12. května 2008 – 21. května 2012
Předseda vlády Vladimir Putin
Nástupce Andrej Bělousov
2. ministryně hospodářského rozvoje a obchodu Ruské federace
Ve funkci:
24. září 2007 – 12. května 2008
Předseda vlády Viktor Zubkov (úřadující)
Předchůdce German Gref
Nástupce úřad zanikl
Stranická příslušnost
Členství Jednotné Rusko
Narození 29. října 1963 (60 let)
Ufa, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Choť Jaroslav Ivanovič Kuzminov
Alma mater Lomonosovova univerzita
Profese ekonomka, politička
Ocenění medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy (2002)
medaile Řádu za zásluhy o vlast 1. třídy (2006)
Řád přátelství (2011)
Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2012)
Řád cti
… více na Wikidatech
Commons Elvira Sakhipzadovna Nabiullina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elvira Sachipzadovna Nabiullinová (rusky Эльвира Сахипзадовна Набиуллина, tatarsky Эльвира Сәхипзадә кызы Нәбиуллина; * 29. října 1963 Ufa) je ruská ekonomka a politička, od června 2013 předsedkyně ruské centrální banky. Časopis Forbes ji v roce 2021 zařadil na 60. místo seznamu nejmocnějších žen světa.[1]

Osobní život

Narodila se roku 1963 v Ufě, tehdejší metropoli Baškirské autonomní sovětské socialistické republiky.[2] Otec Sachipzada Saitzadajevič pracoval jako řidič, matka Zulejcha Chamatnurovna byla operátorkou v přístrojařské provozovně.

Během vysokoškolských studií se vdala za vedoucího katedry historie národního hospodářství Jaroslava Ivanoviče Kuzminova, pozdějšího rektora Národní výzkumné univerzity (Vyšší ekonomické školy).[3][4] Do manželství se roku 1988 narodil syn Vasilij Kuzmin.[5]

Vzdělání a kariéra

V roce 1986 ukončila Fakultu ekonomie moskevské Lomonosovovy univerzity.[6][7] Roku 1990 pak završila vědeckou aspiranturu na katedře historie národního hospodářství a ekonomických studií téže univerzity. Kandidátskou disertační práci ovšem neobhájila.[8]

V letech 2007–2008 zastávala úřad ministryně hospodářského rozvoje a obchodu. Po restrukturalizaci rezortu pokračovala v nově jmenované Putinově vládě do roku 2012 ve funkci ministryně hospodářského rozvoje.[9][10] Následně se mezi květnem 2012 až červnem 2013 stala poradkyní staronového prezidenta Vladimira Putina.[11][9][10]

Po vtržení ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 poslala Vladimiru Putinovi rezignační dopis. Prezident ovšem její demisi nepřijal a v únoru 2022 zahájila další pětileté funkční období v úřadu guvernérky centrální banky.[12] Její razantní kroky po vypuknutí války a uvalení sankcí na Rusko byly vesměs hodnoceny[kým?] jako pozitivně ovlivňující ruskou ekonomiku.[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Elvira Nabiullina na anglické Wikipedii a Набиуллина, Эльвира Сахипзадовна na ruské Wikipedii.

  1. ↑ The World's 100 Most Powerful Women 2021. Forbes [online]. 2021-12-07 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Elvira Nabiullina [online]. [cit. 2013-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. (anglicky) 
  3. ↑ Набиуллина, Эльвира Помощник президента Российской Федерации. lenta.ru [online]. [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-25. (rusky) 
  4. ↑ Президентская «дамка». flb.ru [online]. 2007-10-02 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-31. (rusky) 
  5. ↑ Министра навестили воры. MK.ru [online]. 2008-01-18 [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22. (rusky) 
  6. ↑ Elvira Nabiullina. Biography. RIA Novosti. Dostupné online. (Russian) 
  7. ↑ BackGround People: Nabiullina, Elvira Sakhipzadovna, Russia Profile 28-07-2008 Archivováno 27. 6. 2012 na Wayback Machine., cit. [27-06-2012].
  8. ↑ Телепрограмма «Познер», выпуск от 27-01-2014 (rusky)
  9. ↑ a b Levitov, Maria. Putin Replaces Russian Economy Minister Gref With Nabiullina. Bloomberg. Září 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b Andrei Belousov appointed Economic Development Minister. Interfax. Moscow: 21-05-2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19. (anglicky) 
  11. ↑ New Kremlin Aides Allotted Responsibilities. RIA Novosti [online]. 2012-05-23 [cit. 2022-04-05]. Roč. 2022-04-05. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-26. (anglicky) 
  12. ↑ HOUSKA, Ondřej. Žena, bez níž Putin nemůže být. Nabiullinová zachraňuje ruskou ekonomiku, i když pracuje pro monstrum. Hospodářské noviny. 2022-04-05, s. 12. 
  13. ↑ NOVÁK, František. Proč se Rusko vyhnulo bankrotu? Má suroviny, zbrojí a masivně dotuje. [[1]] [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj