Elisaveta Bagrjana

Elisaveta Bagrjana
Elisaveta Bagrjana
Rodné jméno	Елисавета Любомирова Белчева
Narození	29. dubna 1893; Sofie
Úmrtí	23. března 1991 (ve věku 97 let) nebo 24. března 1991 (ve věku 97 let); Sofie
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Sofii
Bydliště	Sofie
Alma mater	Fakulta historie Sofijské univerzity
Povolání	básnířka, překladatelka, lektorka a spisovatelka
Zaměstnavatel	Sofijská univerzita
Ocenění	Hrdina Bulharské lidové republiky (1983); Řád Georgiho Dimitrova (1983)
Choť	Ivan Shapkarev
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elisaveta Bagrjana, bulharsky Елисавета Багряна, vlastním jménem Elisaveta Ljubomirovová-Belčevová (29. duben 1893, Sofie - 24. únor 1991, Sofie) byla bulharská spisovatelka, zejména pak básnířka.

Malá ilustrovaná encyklopedie A-Ž ji označila za "autorku emocionální lyriky vyjadřující touhu po volnosti i vyznání smyslu života".^[1] Jejím velkým tématem bylo ženství, často psala z pozice "věčného ženství", jež zdraví život.^[2]

Vystudovala slovanskou filologii na univerzitě v Sofii. První básně otiskla roku 1915 v časopise Съвременна мисъл (Současné myšlení). Svou první knihu básní vydala roku 1927 pod názvem Вечната и святата (Věčnost a svatost). Psala též pro děti (zejm. Кладенецът). Její díla byla přeložena do třiceti jazyků.

Roku 1957 byla spoluautorkou textu nové bulharské hymny Българийо мила (Milované Bulharsko), která však byla roku 1964 nahrazena jinou státní hymnou.