Eli Heckscher

Eli Heckscher
Narození 24. listopadu 1879
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí 23. prosince 1952 (ve věku 73 let)
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbení Mosaic Cemetery, Northern Cemetery
Alma mater Uppsalská univerzita
Gothenburg University College
Povolání ekonom, ekonomický historik, historik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé Vysoká škola ekonomická ve Stockholmu
Stockholmská univerzita
Choť Ebba Heckscher (od 1907)[1]
Děti Gunnar Heckscher
Rodiče Isidor Heckscher
Příbuzní Sten Heckscher[2], Ivar Heckscher[2], Einar Heckscher[2] a Eva Heckscher[2] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eli Filip Heckscher (24. listopadu 1879, Stockholm – 23. prosince 1952, Stockholm) byl švédský ekonom a historik ekonomie.

Život

Vystudoval na univerzitě v Uppsale, absolvoval roku 1904, doktorský titul (PhD) získal v roce 1907. Roku 1909 se stal profesorem na tehdy nově založené stockholmské vysoké ekonomické škole (Handelshögskolan i Stockholm). V roce 1929 byl jedním ze zakladatelů a prvním ředitelem Stockholmského institutu pro hospodářské dějiny.

Má i dnes význam především jako historik ekonomie, nicméně příspěl i k ekonomické teorii, zejména koncept komoditních bodů, který omezuje kolísání nesměnitelných papírových měn (práce Ekonomisk Tidskrift, 1916). Ve slavném článku z roku 1919 se zastával volného obchodu a rozšířil klasickou teorii komparativní výhody (obchod mezi zeměmi je vždy výhodný pro všechny): obchod mezi zeměmi dává výhodu každému za podmínky, že země vyvážejí statky, k nimž mají vhodné výrobní faktory a dovážejí zboží, k nimž je nemají. Tato myšlenka byla rozšířena jeho žákem, ekonomem Bertil Ohlinem, a je nyní známa jako Heckscher-Ohlinova teorie.

Slavnější se však staly jeho práce o ekonomické historii, nejoceňovanější z nich je jeho studie o vzniku merkantilismu nazvaná Merkantilismen (1931). Hojně citované jsou i práce Kontinental systemet (1918) a Sveriges ekonomiska historia (1935).[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b c d Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-04-14]
  3. ↑ http://www.britannica.com/biography/Eli-Filip-Heckscher

Zdroj