Eliška Fučíková

PhDr. Eliška Fučíková, CSc.
Narození 28. srpna 1940 (83 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání historička umění
Alma mater Univerzita Karlova CSc.
Ocenění Cena AV ČR za vědecké dílo
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eliška Fučíková (* 28. srpna 1940 Praha) je česká historička umění, specializující se na malířství, kresbu a grafiku rudolfinského manýrismu, problematiku památkové péče a restaurování. Pracovala jako vědecká pracovnice Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV, v letech 1993–2004 byla ředitelkou odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky a v letech 2005–2012 odborná konzultantka Senátu České republiky.

Život a kariéra

Narodila se v rodině sběratele a bibliofila Jana Fučíka (1940–1953). Roku 1957 maturovala na SVVŠ. V letech 1958–1963 vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (prof. Jan Květ, Jaromír Neumann a Jaroslav Pešina) a získala zde doktorát filosofie.

V letech 1962–1963 byla asistentkou a v letech 1963–1966 řádnou vědeckou aspirantkou Ústavu teorie a dějin umění ČSAV, kde roku 1971 obhájila kandidátskou disertační práci. V letech 1966–1991 pracovala jako vědecká pracovnice ústavu Oddělení umění raného novověku, zaměřila se na malířství, kresbu a grafiku renesance a manýrismu na dvoře Rudolfa II. V sedmdesátých letech spolupracovala na II./1. svazku akademických Dějin českého výtvarného umění, podílela se na organizaci a katalogu první souborné mezinárodní výstavy rudolfinského umění Prag um 1600. Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II., konané v Essenu a ve Vídni roku 1988. Společně s Beket Bukovinskou a Ivanem Muchkou je také spoluautorkou publikace Kunst am Hofe Rudolfs II., která vyšla roku 1988 německy, česky a francouzsky. Podílela se na koncepci a realizaci mezinárodní výstavy Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a residenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy, která byla uspořádána roku 1997 v Praze. Byla na ní kurátorkou sekce Malířství a kunstkomora a zpracovala většinu textů v katalogu. V návaznosti na tuto výstavu se v letech 1997–1998 podílela na řešení grantového projektu Rudolf II., Praha a svět.

Od roku 2000 se v Ústavu dějin umění účastnila projektu výzkumného centra Studia Rudolphina, v jehož stejnojmenném bulletinu publikovala několik statí. V rámci centra se zúčastnila mezinárodních projektů na téma císařský dvůr Rudolfa II. a panovnické dvory střední Evropy.

Již při vzniku Obrazárny Pražského hradu v letech 1963–1965 se jako asistentka prof. Jaromíra Neumanna podílela na výzkumu a publikaci.[1] V letech 2000–2002 vytvořila novou expozici obrazárny.

K jejím velkým projektům patřilo organizování stálé expozice Příběh Pražského hradu s obsáhlým průvodcem kolektivu autorů z roku 2004[2] – průvodce výstavní expozicí gotického podlaží Starého královského paláce Pražského hradu a výstava Inter arma silent musae? Albrecht z Valdštejna, připravená spolu s Ladislavem Čepičkou ve Valdštejnské jízdárně v Praze s katalogem autorského kolektivu z roku 2007.[3]

Bibliografie

Odkazy

Reference

  1. ↑ FUČÍKOVÁ, Eliška. Obrazárna Pražského hradu. In: Pražský sborník historický. 1965, roč. 2, s. 132–133. ISSN 0555-0238.
  2. ↑ BENEŠOVSKÁ, Klára; BRAVERMANOVÁ, Milena; FROLÍK, Jan; FUČÍKOVÁ, Eliška; HATALA, Martin; CHOTĚBOR, Petr; LUKEŠ, Zdeněk; MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, Jana; MUCHKA, Ivan Prokop a SUCHÝ, Marek. Příběh Pražského hradu. Praha: Správa Pražského hradu, 2004. 493 s. ISBN 80-86161-72-2.
  3. ↑ FUČÍKOVÁ, Eliška a ČEPIČKA, Ladislav. Albrecht z Valdštejna a jeho doba: Praha, Senát Parlamentu České republiky, Valdštejnská jízdárna 15.11.2007–17.2.2008: průvodce výstavou. Praha: Academia, 2007. 126 s. ISBN 978-80-200-1552-5.

Literatura

Rozhovory

Související články

Externí odkazy

Zdroj