Elektrárna Turów
| Elektrárna Turów | |
|---|---|
 Elektrárna Turów
| |
| Stát |
 Polsko
|
| Umístění | Bogatynia, Dolnoslezské vojvodství |
| Stav | aktivní |
| Začátek výstavby | 1958 |
| Dokončení | 1962 |
| Vlastník | PGE |
| Tepelná elektrárna | |
| Palivo | hnědé uhlí |
| Generátory | |
| Generátory v provozu | 3 + 3 + 1 |
| Odstavené generátory | 4 × 206 MW |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 3 × 235 MW 3 × 261 MW 1 × 496 MW |
| Souřadnice | 50°56′50,1″ s. š., 14°54′43,4″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Oddział Elektrownia Turów je hnědouhelná elektrárna na jihozápadě Polska, v Dolnoslezském vojvodství, na území obce Bogatynia, poblíž Turoszowa, na pravém břehu Lužické Nisy, u německo-polské státní hranice, poblíž trojmezí hranic Německa, Polska a Česka.
Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1962 a má instalovaný výkon 2106 MW. V současné době je jejím vlastníkem a provozovatelem společnost Elektrownia Turów SA. Roku 2010 se plánovalo vytápění měst na severu ČR.[1]
Hnědé uhlí k zabezpečení provozu elektrárny pochází z povrchového dolu stejného jména. Důl Turów tvoří spolu elektrárnou Turoszowský energetický komplex. Elektrárna Turów vyrábí (v roce 2020) 5 % elektrické energie v Polsku[2]. Povrchový důl má v současné době rozlohu 26 km². Polská energetická společnost PGE usiluje o získání povolení k těžbě do roku 2044, v březnu 2020 však získala pouze prodloužení stávající licence o 6 let. V současnosti má důl hloubku 225 metrů, pokud PGE vytěží kompletní ložisko lignitu, v roce 2044 dosáhne hloubky téměř 300 metrů a bude mít rozlohu 30 km².
Obavy z rozšiřování dolu
Obavy proti rozšiřování hnědouhelného dolu mají obce na české, polské i německé straně hranice. Nejčastěji je obyvateli obcí ale i ekologickými organizacemi zmiňována obava z úbytku pitné vody ve studnách okolních obcí[3]. Právě v souvislostí s tím, proběhlo v okolí dolu již několik protestů proti rozšiřování. Česká strana také zaslala Evropskému parlamentu v průběhu roku 2020 i petici proti dolu, mezi jejímiž petenty byl i Liberecký kraj.
V říjnu 2020 začal Státní podnik DIAMO instaloval na Liberecku měřící body, které by měly pomoci získat odpůrcům dolu argumenty o propadu terénu na české straně[4]. Jak totiž uvedl provozovatel dolu, odpůrci své obavy stále nepodložili žádnými důkazy, které by prokazovaly vlivy rozšiřování dolu.
Nehody
- 7. února 1987 došlo k zhroucení jedné chladicí věže vlivem nekvalitní konstrukce a povětrnostních podmínek
- 24. prosince 1998 chybou špatné synchronizace turbogenerátoru bloku č. 5 došlo k explozi a následnému požáru
- 25. července 2012 byla elektrárna značně poškozena výbuchem a požárem uhelného prachu v prostoru prvního bloku
- 27. září 2016 došlo k několikakilometrovému sesuvu půdy, v jehož důsledku byl zcela zastaven prodej uhlí a veškeré produkce směřovala do elektrárny, zcela zavaleno a zničeno bylo několik důlních strojů
Reference
- ↑ https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/polsky-turow-by-mohl-zasobovat-teplem-mesta-na-severu-cech-a-levneji.A100823_1437380_liberec-zpravy_oks - Polský Turów by mohl zásobovat teplem města na severu Čech. A levněji
- ↑ PGE
- ↑ Nezůstane žádná voda ve studních, varuje Brabec. Liberecko se odvolá proti rozšíření dolu Turów. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.
- ↑ ENERGOŽROUTI.CZ. Nové měřící body by měly podpořit argumenty odpůrců polského dolu Turów. EnergoŽrouti.cz [online]. [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrárna Turów na Wikimedia Commons
- (polsky) Stránky elektrárny
- (polsky) (anglicky) (německy) Stránky velkolomu Turów
