Elbwarte
| Elbwarte (Labská stráž) | |
|---|---|
 Vyhlídkový altán se tyčí nad údolím Labe
| |
| Účel stavby | |
vyhlídkové a odpočinkové místo, turistika | |
| Základní informace | |
| Sloh | historismus |
| Architekt | Carl Hönig |
| Výstavba | 1890 |
| Přestavba | 1894 |
| Stavebník | děčínský okrašlovací spolek Anpflanzungs- und Verschönerungsverein |
| Současný majitel | statutární město Děčín |
| Poloha | |
| Adresa | Děčínská výšina, Děčín II-Nové Město, Děčín,  Česko
|
| Souřadnice | 50°47′20,55″ s. š., 14°14′7,16″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 106278 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elbwarte, v českém překladu známá jako Labská stráž, je vyhlídkový pavilon, který se nachází na pravém břehu Labe v děčínské čtvrti Děčín II – Nové Město v Ústeckém kraji. Pavilon, vybudovaný na sklonku 19. století, je jedním z vyhlídkových míst v městském lesoparku Kvádrberk[1] na Stoličné hoře na Děčínské výšině.[2] Od roku 2018 je altán pod názvem „Vyhlídkový pavilon Elbwarte“ zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.[3]
Historie
Od poloviny 19. století v oblasti dvojměstí Děčína a Podmokel docházelo k výraznému rozvoji turistického ruchu. V neposlední řadě k tomu přispělo budování dopravní infrastruktury, především nových železničních tratí. Již v roce 1851 byl zahájen provoz na trati do Drážďan a poté následovala výstavba regionálních tratí do Teplic a do České Kamenice. V téže době zahájila svou činnost i děčínská paroplavba.[4]
Počátky budování a turistického zpřístupňování městského lesoparku na Kvádrberku/Stoličné hoře se datují od šedesátých let 19. století, kdy zde došlo ke zřizování výstupových cest na vrchol hory a nových výletních tras, směřujících do Českého Švýcarska. Zároveň zde byly upravovány vyhlídky a na vhodných místech byly budovány vyhlídkové altány.[1]
Iniciátorem řady těchto úprav byl děčínský okrašlovací spolek (Anpflanzungs- und Verschönerungs Verein). Aktivity spolku byly částečně financovány z provozu výletní restaurace, která stávala na vrcholu Kvádrberku.[1]
V roce 1879 vybudoval spolek na počest jubilea rakouského císařského páru Františka Josefa I. a jeho manželky Alžbéty na vrcholové plošině hory tzv. Císařskou vyhlídku – vyhlídkovou terasu s pískovcovým obeliskem, k níž vedla promenádní cesta, zvaná Císařská promenáda.
Myšlenku vybudovat výletní pavilon Elbwarte prezentovali představitelé okrašlovacího spolku Gustav Münzberg a Moritz John poprvé v roce 1886.[3] Již v následujícím roce byla dokončena projektová dokumentace. Podklady vypracoval děčínský architekt a stavitel Carl Hönig, který se poté ujal realizace stavby. V roce 1887 byly zahájeny úpravy skalní plošiny, pavilon však byl dokončen až o tři roky později a předán veřejnosti 18. října 1890. V roce 1894 byla stavba poškozena po úderu blesku. Následovaly opravy a v roce 1895 byl na kupoli umístěn bleskosvod.[3]
Zvelebování Stoličné hory pokračovalo po roce 1894, kdy okrašlovací spolek na jižním úbočí Kvádrberku založil městský lesopark se vzácnými dřevinami. Součástí lesoparku byla také dvě jezírka a tzv. Alpská zahrádka. Výletní místo doplnily ještě další drobné stavby, jako byl například Schubertův pomník nebo Loretánská vyhlídka.[1]
Dalších oprav a rekonstrukce poškozených částí se pavilon dočkal až po 122 letech. Město Děčín v roce 2017 provedlo celkovou rekonstrukci vyhlídkového pavilonu Elbwarte. Byla opravena kupole altánu, schody, balustrádové zábradlí a přístupová cesta.[3] Náklady na opravu činily 1,5 milionu korun, z toho částkou 250 000 korun přispěl Ústecký kraj.[5]
Popis
Část děčínského Nového Města se Stoličnou horou leží na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.[2] Vyhlídkový pavilon Elbwarte na severní straně vrcholové plošiny Kvádrberku je součástí tzv. Císařské cesty, která vede až do Loubské rokle.[3] Pavilon stojí na dvanáct metrů vysoké opěrné zdi. Altán je vysoký 10 metrů, má čtvercový půdorys o rozměrech 4 × 4 metry a je postavený z pískovcových kvádrů. Základem konstrukce jsou čtyři nárožní hranolové pilíře. Obdélné otvory mezi pilíři jsou rámovány edikulami, přičemž v některých z nich se dochovaly dobové nápisy. Na východní straně to je nápis „Entworfen / und erbaut / vom / Vorstandsmitgliede / CARL HÖNIG / d. A. u. V. V. Tetschen“. Ve vlysu jižní edikuly je vytesán velkými písmeny nápis „ELBWARTE“. Na vnitřní straně vlysů se nachází nápis „Den Freunden der Natur, der Anpflanzungs- und Verschönerungsverein Tetschen 1890“.[3]
Technická zajímavost
Zatímco samotná stavba je z pískovcových kvádrů, na vytvoření kupole a balustrádových kuželek byla použita v dané době zcela nová progresívní technologie – armovaný beton. Použití tohoto materiálu bylo na sklonku 19. století na evropském kontinentě teprve v počátcích, z čehož vychází úvaha památkářů, že železobetonová kupole pavilonu byla jednou z prvních, možná dokonce i první stavbou tohoto druhu na českém území.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Kvádrberk [online]. 2008-08-27 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Vyhlídka Labská stráž [online]. mapy.cz [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Vyhlídkový pavilon Elbwarte [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Historie města Děčín [online]. Děčín: statutární město Děčín [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Elbwarte (Pavillon Labská Stráž) [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Elbwarte na Wikimedia Commons
