Elżbieta Bieńkowská

Elżbieta Bieńkowská
Elžbieta Bieńkowská
Elžbieta Bieńkowská
Evropská komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky
Ve funkci:
1. listopadu 2014 – 30. listopadu 2019
Předseda Jean-Claude Juncker
Předchůdce Michel Barnier
(vnitřní trh a služby)
Ferdinando Nelli Feroci
(průmysl a podnikání)
Nástupce Thierry Breton
Místopředsedkyně vlády Polska
Ve funkci:
27. listopadu 2013 – 22. září 2014
Předseda vlády Donald Tusk
Předchůdce Jacek Rostowski
Nástupce Tomasz Siemoniak
Ministryně pro infrastrukturu a rozvoj
Ve funkci:
27. listopadu 2013 – 22. září 2014
Předseda vlády Donald Tusk
Předchůdce nový úřad
Nástupce Maria Wasiaková
Ministryně regionálního rozvoje
Ve funkci:
16. listopadu 2007 – 27. listopadu 2013
Předseda vlády Donald Tusk
Předchůdce Gražyna Gęsická
Nástupce úřad zrušen
Stranická příslušnost
Členství Občanská platforma

Narození 4. února 1964 (60 let)
Katovice,
PolskoPolsko Polsko
Choť Artur Bieńkowski[1]
Děti 2 dcery a syn
Alma mater Jagellonská univerzita
Varšavská ekonomická škola
Ocenění Nagroda Kisiela (2011)
komtur s hvězdou Norského královského řádu za zásluhy (2012)
Wiktor (2013)
zlatá medaile Za zásluhy o hasičstvo (2014)
Silver Lips award (2015)
Commons Elżbieta Bieńkowska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elžbieta Eva Bieńkowská, polsky: Elżbieta Ewa Bieńkowska, rozena Moycho (* 4. února 1964 Katovice) je polská liberální politička, v letech 2014–2019 komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky v Junckerově evropské komisi.[2]

Od listopadu 2013 do září 2014 byla místopředsedkyní vlády a ministryní pro infrastrukturu a rozvoj ve druhém kabinetu Donalda Tuska. V letech 2007–2013 působila na pozici ministryně regionálního rozvoje v rámci první a druhé Tuskovy vlády.[3]

Biografie

Vzdělání

V roce 1989 absolvovala magisterský obor orientální filologie na Jagellonské univerzitě.[3] Vysokoškolský diplom také získala v postgraduálním programu na Polish National School of Public Administration a titul MBA pak na Varšavské ekonomické škole (Szkoła Główna Handlowa w Warszawie).[3]

Profesní kariéra

Přednášela na Slezské polytechnice v Gliwicích (Politechnika Śląska). Následně rozvinula kariéru ve státní správě. Působila v obchodním odboru úřadu Slezského vojvodství, než se stala šéfkou sekretariátu programu Evropské unie Phare INRED.[3]

Politická kariéra

V první vládě Donalda Tuska působila mezi lety 2007–2011 jako ministryně regionálního rozvoje. V úřadu pokračovala i po zformování druhého Tuskova kabinetu od 18. listopadu 2011. V rámci vládní rekonstrukce v listopadu 2013 bylo jí vedené ministerstvo zrušeno a nahrazeno nově zřízeným ministerstvem pro infrastrukturu a rozvoj, kde pokračovala v jeho čele. Současně se stala místopředsedkyní vlády. Z obou úřadů odešla 22. září 2014, kdy se vlády ujal kabinet Ewy Kopaczové. Sama se charakterizovala jako „technokratka“.[4]

V Junckerově evropské komisi, působící v letech 2014–2019, se 10. září 2014 stala designovanou eurokomisařkou pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, jakožto nově ustaveného portfolia.[2] Úřadu se ujala 1. listopadu 2014 po schvalovacím procesu v Evropském parlamentu a opustila jej 30. listopadu 2019.

Vyznamenání

  • – Královský norský řád za zásluhy (Den Kongelige Norske Fortjenstorden)
  • – zlatá medaile Za zásluhy o hasičstvo [5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elżbieta Bieńkowska na anglické Wikipedii.

  1. Elżbieta Bieńkowska: Nie jestem yorkiem ani bulterierem. Polska Times [online]. 2011-08-20 [cit. 2014-09-18]. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b Komisařka pro spravedlnost? Jourová je především překvapená [online]. ČT24, 2014-10-09 [cit. 2014-09-18]. Dostupné online. 
  3. a b c d Elżbieta Bieńkowska [online]. Ministry of Regional Development of the Republic of Poland [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-11-2009. (anglicky) 
  4. E. Bienkowska profile
  5. www.wfosigw.katowice.pl

Externí odkazy

Zdroj