Edukační realita

Edukační realita je jakýkoli úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají určité edukační procesy.

Definice edukační reality

Edukační (vzdělávací) realita je základní pojem pedagogické vědy. Je to jakýkoli úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají určité edukační procesy. Může to být například prostředí rodiny, školy, sportovního klubu nebo podniku. Tento pojem rozšiřuje z hlediska moderní pedagogiky okruh různých edukačních situací a v nich začleněných (učících se a vzdělávaných) subjektů z prostředí školy na daleko početnější a kvalitativně různorodá prostředí, resp. životní situace[1].

Pojem edukační realita najdeme v literatuře také jako: pedagogická skutečnost[2], pedagogická realita[3], vzdělávací realita[4] nebo edukativní dění[5].

Prvky edukační reality

Edukační reality je tvořena těmito prvky[6]:

  • edukační prostředí
  • edukační potřeby
  • edukační procesy
  • edukační konstrukty

Edukační prostředí

Edukační prostředí je vytvářeno všemi fyzikálně-senzorickými elementy, jako je osvětlení, barva, zvuk, prostor, nábytek aj., které charakterizují místo, v němž se má žák učit[7]. Je to však také soubor psychosociálních vlivů a vztahů působících v edukačních procesech.

Typologie edukačních prostředí[6]:

  • rodinné
  • školní
  • skupinové (formální a neformální)
  • náboženské
  • profesní
  • mediální
  • intimní
  • zdravotnické
  • sportovní
  • vojenské

Edukační potřeba

Edukační potřeba je nějaký deficit v oblasti vědomostí, dovedností nebo návyků[8].

Příklad: firma potřebuje a hledá odborníka, který by měl určitě kvalifikační parametry pro vykonávání určité práce, protože ve firmě není nikdo, kdo by práci dokázal vykonávat.

Edukační procesy

Edukační procesy jsou veškeré činnosti lidí, při nichž dochází k učení. K učení dochází přímo v kontaktu s jiným člověkem nebo zprostředkovaně (textem, technickým zařízením aj.)[6].

Příklad: osvojování mateřského jazyka dítětem. Jeden subjekt (dítě) se učí jazykovým a komunikačním dovednostem ve styku s jinými subjekty (matka, otec, jiní dospělí, vrstevníci), kteří mu dovednosti záměrně i bezděčně ukazují.

Edukační konstrukty

Edukační konstrukty jsou všechny takové teorie, modely, plány, scénáře, prognózy, zákony, předpisy a jiné teoretické výtvory, které nějakým způsobem určují či ovlivňují reálné edukační procesy[6].

Příklad: učební osnovy různých vyučovacích předmětů, didaktické testy, školní vysvědčení, kurikula atd.

Reference

  1. ↑ PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-546-2. 
  2. ↑ MAŇÁK, Josef. Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-210-1031-2. 
  3. ↑ SPOUSTA, V. Bipolarita praktického a teoretického nazírání pedagogické reality. Teorie v pedagogicke praxi, praxe v pedagogicke teorii v učitelskem studiu.. Sbornik přispěvků z celostatniho seminaře. 1995, s. 65–68.. 
  4. ↑ NOVÁČKOVÁ, J. Pozvedneme svůj hlas? Současná vzdělávací realita jako východisko pro školní psychologii. Učitelské noviny. 1996, čís. 28, s. 18–19. 
  5. ↑ ŠTECH, Stanislav. Co je učitelství a lze se mu naučit.. [s.l.]: Pedagogika, 1994. S. 310–320.. 
  6. ↑ a b c d PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. vyd. Praha: Portál, 2009. 481 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7367-503-5. 
  7. ↑ MCVEY, G. E. Learning Environments. International Encyclopedia of Education. 1985, čís. 5, s. 2953–2961. 
  8. ↑ JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. vyd. Praha: Grada, 2010. 77 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2171-2. 

Literatura

  • JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. vyd. Praha: Grada, 2010. 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2.
  • MAŇÁK, Josef. Kapitoly z metodologie pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-210-1031-2.
  • MCVEY, G.E. Learning environments. International Encycopledia of Education, 1985, čís. 5, s. 2953-2961
  • NOVÁČKOVÁ, J. Pozvedneme svůj hlas? Současná vzdělávací realita jako východisko pro školní psychologii. Učitelské noviny, 1996, čís. 28, s. 18-19
  • PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-546-2.
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. vyd. Praha: Portál, 2009. 481 s. s. ISBN 978-80-7367-503-5
  • SPOUSTA, V. Bipolarita praktického a teoretického nazírání pedagogické reality. Teorie v pedagogicke praxi, praxe v pedagogicke teorii v učitelskem studiu.. Sbornik přispěvků z celostatniho seminaře. 1995, s. 65-68
  • ŠTECH, Stanislav. Co je učitelství a lze se mu naučit.. [s.l.]: Pedagogika, 1994. S. 310-320

Zdroj