Eduard Ureš

Ing. Eduard Ureš
Eduard Ureš v uniformě generála, 1954
Eduard Ureš v uniformě generála, 1954
Narození 9. října 1904
Husovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. ledna 1992 (ve věku 87 let)
?
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Povolání voják
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob E. Ureše na Vyšehradském hřbitově v Praze 2

Eduard Ureš, narozený jako Eduard Martin Ulbricht,[p. 1] skautskou přezdívkou Ataman nebo Matalufa,[1] později označován i jako Studánkový dědeček;[2] (9. října 1904 Husovice[3] – 2. ledna 1992 ?) byl český důstojník a skaut, který se věnoval též hledání a obnovování studánek a pramenů.

Život

Eduard Ureš se narodil roku 1904 v Husovicích v rodině krejčího Eduarda Ulbrichta a již od útlého věku se věnoval cvičení v Sokole.[1] Vystudoval reálné gymnázium, kde také odmaturoval, a následně v letech 1923–1925 (či 1926) studoval na Vojenské akademii v Hranicích.[1][4] Dále pokračoval v letech 1935–1938 na Vysoké škole válečné v Praze.[1] Vojensky činný byl až do roku 1960, 1. dubna 1954 byl povýšen do hodnosti generálmajora.[1][5]

Během života vedl různé sokolské i skautské oddíly a tábory, vedení se věnoval až do roku 1970.[1] Během poválečné obnovy Junáka byl až do opětovného zákazu skautingu v roce 1949 moravským zemským náčelníkem.[1] Za komunistického režimu pokračoval v práci s mládeží i jako vedoucí pionýrských táborů.[1]

1. března 1968 poslal generálmajor Ureš poslal Alexandru Dubčekovi oficiální žádost o obnovení skautské organizace, na dopis nepřišla odpověď,[6] přesto k obnovení za krátkou dobu došlo.[7] V letech 1968–1970 zastával funkci III. místonáčelníka Junáka a byl vyznamenán Řádem stříbrného vlka.[1] V této době také působil také jako instruktor Jesenické lesní školy[1] a byl předsedou skupiny branné výchovy Junáka.[8] V roce 1970 patřil k ustavujícím členům Svojsíkova oddílu.[9]

Po třetím zákazu skautingu intenzivně navázal na svůj dosavadní koníček – hledání pramenů a studánek.[1] Hledal je zejména v okolí Brna, následně i ve Slezsku, na severní Moravě a ve středních Čechách a Praze.[1] Celkem se mu podařilo vypátrat přes tisíc studánek.[1] Sepsal množství rukopisů – ať se skautskou, tělovýchovnou či vojenskou tematikou, zkušenosti z hledání a obnovy studánek shromáždil v rukopise Studánky, kniha však nesměla kvůli jeho skautským aktivitám vyjít tiskem.[1][10] Byl mu udělen Březový lístek nejvyšší hodnosti (12), tedy zlatý.[1]

Eduard Ureš je pohřben na hřbitově na Vyšehradě[11] v Praze.[12]

Na jeho počest je pojmenována Urešova studánka v Kunratickém lese[2][13] a ulice Urešova v pražských Kunraticích.

Dílo

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Dle záznamu v matrice narození byla v roce 1949 povolena změna příjmení z Ulbricht na Ureš.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o KAŠPAR, Rudolf. Ing. Eduard Ureš – Ulbricht (12) [online]. Březový lístek, 03/2008 [cit. 2018-03-15]. Dostupné v archivu. 
  2. ↑ a b Pražské studánky – Urešova studánka
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Eduarda Ulbrichta farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích
  4. ↑ Seznam absolventů. vojenskaakademiehranice.ic.cz [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25. 
  5. ↑ Seznam generálů U
  6. ↑ Skautské století : dobrodružný příběh 100 let českého skautingu. 1. vyd. vyd. Praha: Mladá fronta-Junák 253 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-204-2622-2, ISBN 80-204-2622-1. OCLC 782129955 
  7. ↑ ŠANTORA, Roman. Kalendárium. Skautský svět. Březen 2018, roč. 56, čís. 3, s. 2. Dostupné online. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2018-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-17. 
  9. ↑ https://kmendospelych.skauting.cz/tag/svojsikuv-oddil
  10. ↑ Kam za živou vodou
  11. ↑ hrob důstojníka Eduarda Ureše na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-07. 
  12. ↑ https://www.vets.cz/vpm/34292-hrob-eduard-ures
  13. ↑ Studánka Urešova (320)

Externí odkazy

Zdroj