Edita Hirschová

Edita Hirschová
Narození 6. května 1908 nebo 5. června 1909
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1943 nebo 1. února 1943
Osvětim
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Vzdělání gymnázium
Povolání malířka, kreslířka, ilustrátorka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Edita Hirschová, zvaná Tita (6. května 1908[1] nebo 5. června 1909 Praha[2] – 1. února 1943 Osvětim) byla česká malířka, kreslířka a ilustrátorka, oběť holocaustu.

Životopis

Edita Hirschová, Pár, olejomalba na plátně, 1937
Dvě ženy s amarylis, 1938

Edita se narodila do pražské židovské rodiny obchodníka Karla Hirsche a jeho ženy Elsy, rozené Brummelové.[3] Jezdila do Plzně za bratranci Janem a Leo Brummelovými, klienty a přáteli architekta Adolfa Loose. Dům, který pro ně Loos postavil, slouží nyní jako stálá expozice děl Edity Hirschové.

Edita neměla profesionální výtvarné vzdělání, vystudovala gymnázium a byla výtvarným samoukem. V Praze na Národní třídě si otevřela obchod pod názvem Malířství vlastních originálů k účelům reklamním a živila se především jako módním návrhářka a kreslířka do módních časopisů, přispívala také kreslenými vtipy do pražských německojazyčných časopisů. Jako výrazný talent se prosadila také v zahraničí, jak v malbě, tak v ilustracích. V roce 1934 při prvním pobytu v Paříži nastartovala svou slibnou mezinárodní kariéru v okruhu pařížské bohémy.[4] Měla ateliér na Montparnassu v ulici Campagne-Premiere. Zapojila se do tvůrčí činnosti v surrealistické skupině La Main a plume. Ilustrovala v časopisech této skupiny Transfusion du Verbe a La conquete du monde par l'image. V roce 1936 měla samostatnou výstavu v pařížské galerii Billiet. Malovala obyvatele Montparnassu, české rezidenty a emigranty v Paříži, návštěvníky kaváren a nočních podniků. V roce 1937 za pobytu v Londýně kreslila mimo jiné pro noviny příběhy pejska Winkleho.[5]

V letech 1939–1942 opět pobývala v Paříži v Espace Eiffel Branlym mezi surrealisty. Během protižidovské razie nacistů v noci z 16. a 17. června 1942 byla odvlečena společně se stovkami židovských žen do tábora na okraji Paříže. Byla odvezena přes Terezín pod pořadovým číslem 80 transportem číslo 32 do koncentračního tábora Osvětim, kde byla zavražděna 1. února 1943.[4]

Většinu jejích obrazů policie zničila. Některé se v posledních letech objevily v soukromých sbírkách anebo v aukcích.

Dílo (příklady)

  • Portrét Marie Janotové (první manželky novináře Ferdinanda Peroutky) 1935, olej na plátně
  • Pár milenců, 1937, olej na plátně
  • Dvě ženy a amarylis olej na plátně, 1938 (85. aukce Galerie Kodl, Praha 8.5.2021)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Edita Hirschová | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2025-03-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Edita Hirschová v informačním systému abART
  3. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2025-03-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Malířka Edita „Tita“ Hirschová, nová stálá expozice v Brummelově domě v Plzni. Ve čtvrtek s přednáškou. www.regionplzen.cz [online]. [cit. 2025-03-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ PRAVDOVÁ, Anna. École de Paris: umělci z Čech a meziválečná Paříž. Praha: Národní galerie, 2024. ISBN 978-80-7035-857-3. , s. 335.

Literatura

  • Anna Pravdováː École de Paris a čeští umělci v meziválečné Pařížiː Kars, Coubine, Eberl 1918-1938. Arbor vitae societas Praha 2024, ISBN 978-80-88256-22-9.
  • Anna Pravdová a kolektivː Zastihla je noc. Čeští malíři ve Francii, Plzeň 2006
  • Helena Krejčová a kolektivː Návraty paměti. Deponáty židovského majetku v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Arbor vitae Řevnice, 2014 ISBN 978-80-7467-075-6

Externí odkazy

Zdroj