Echinorhinus

Jak číst taxoboxDrsnotělcovití
alternativní popis obrázku chybí
Žralok trnitý
(Echinorhinus brucus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída paryby (Chondrichthyes)
Nadřád žraloci (Selachimorpha)
Řád Echinorhiniformes
Čeleď drsnotělcovití (Echinorhinidae)
T. N. Gill, 1862
Rod Echinorhinus
Blainville, 1816
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drsnotělcovití (Echinorhinidae) je malá čeleď žraloků s jediným rodem Echinorhinus. Tato čeleď má pouze dva následující zástupce:[1]

Tradičně jsou drsnotělcovití řazeni k ostrounům (Squaliformes).[2] Moderní výzkumy nicméně poukazují na unikátnost skupiny a zařazují jí spíše coby sesterskou skupinu k pilonosům (Pristiophoriformes) a polorejnokům (Squatiniformes).[3][4][5] V takovém případě by se jednalo spíše o řád Echinorhiniformes, který uznávají i moderní taxonomické zdroje jako Neslon (2016),[5] Ebert et al. (2021)[6] nebo WoRMS.[1]

Charakteristika

Tito žraloci mají dvě malé hřbetní ploutve bez trnů. Prsní ploutve jsou větší než druhá hřbetní ploutev. Zuby jsou v horní i spodní čelisti stejné. Poslední z pěti žaberních štěrbin je výrazně větší než první čtyři. Dorůstají do délky 2 metrů. Vyskytují se v Atlantském, Tichém a západní části Indického oceánu. Nejstarší fosilií druhy pochází již z období křídy.[5] Stanoviště drsnotělcových tvoří měkká dna moří mírného a tropického pásu.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Echinorhiniformes. www.marinespecies.org [online]. WoRMS - World Register of Marine Species [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ COMPAGNO, Leonard J. V.; FOWLER, Sarah L.; DANDO, Marc. Sharks of the world. Princeton: Princeton University Press 368 s. (Princeton field guides). ISBN 978-0-691-12072-0, ISBN 978-0-691-12071-3. 
  3. ↑ NAYLOR, G. J. P. Elasmobranch Phylogeny: A Mitochondrial Estimate Based on 595 Species. In: CARRIER, J. C., et al. Biology of Sharks and Their Relatives. [s.l.]: Boca Raton, CRC Press, Taylor & Francis Group, 2012. ISBN 978-1-4398-3924-9. S. 31-56.
  4. ↑ STRAUBE, Nicolas; LI, Chenhong; CLAES, Julien M. Molecular phylogeny of Squaliformes and first occurrence of bioluminescence in sharks. BMC Evolutionary Biology. 2015-12, roč. 15, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-12-29]. ISSN 1471-2148. DOI 10.1186/s12862-015-0446-6. PMID 26277575. (anglicky) 
  5. ↑ a b c NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 78-79. (anglicky) 
  6. ↑ a b EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 102. (anglicky) 

Literatura

  • EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj