Důl Obránců míru
| Důl Obránců míru | |
|---|---|
 Letecký snímek dolu (1956)
| |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | Austria jubilejní Pokrok I Masarykův jubilejní důl Důl Adolf Hitler |
| Typ díla | hlubinný důl |
| Maximální hloubka | 796 metrů |
| Těžba | černé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-sever |
| Obec | Zbůch |
| Revír | západočeský uhelný revír |
| Souřadnice | 49°41′3,65″ s. š., 13°14′2,02″ v. d. |
  Důl Obránců míru
| |
| Provozní údaje | |
| Období těžby | 1911–1977 |
| Objem těžby | 20 500 000 tun |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Obránců míru je zaniklý černouhelný důl, který se nacházel na severním okraji vesnice Zbůch v okrese Plzeň-sever. V provozu byl v letech 1911–1977.
Historie
Otevření dolu, zvaného původně Austria jubilejní, předcházel geologický vrtný průzkum, na jehož základě začal Západočeský báňský akciový spolek v letech 1908–1911 hloubit jámy,[1] které postupně dosáhly hloubky 796 a 720 metrů.[2]
Roku 1918 byl provoz přejmenován na Pokrok I[1] a o dva roky později na Masarykův jubilejní důl. Toto jméno mu, s výjimkou druhé světové války, kdy nesl název Důl Adolf Hitler, zůstalo až do roku 1953, kdy byl znovu přejmenován na důl Obránců míru. Těžba skončila v roce 1977 a za celou dobu provozu dolu v něm bylo vytěženo asi 20,5 milionu tun uhlí. Od padesátých let dvacátého století u dolu existovalo hornické učiliště, uzavřené v roce 1966.[2]
Těžba
Důlní prostor Zbůch měřil asi 930 hektarů a nacházel se v katastrálních územích Zbůch, Úherce u Nýřan, Líně a Červený Újezd u Zbůchu. Těžní jámy byly původně hluboké 663 metrů a v hloubce do 140 metrů vedly zvodnělými horizonty, které způsobovaly přítoky vody v množství 1 400 litrů za minutu u první jámy a tisíc litrů za minutu u druhé jámy.
První uhlí bylo v množství 21 tisíc tun vytěženo v roce 1911. Důl byl rozdělen na tři patra v hloubkách 552, 646 a 784 metrů. Nejhlubší části (tzv. Sylviánské polo) v hloubce 855 metrů byly nejprve pokusně těženy slepými šachticemi, ale vzhledem k obtížím s dopravou byla nakonec první jáma prohloubena na konečnou hloubku 796 metrů. Největšího objemu těžby důl dosáhl v roce 1928, kdy bylo vyrubáno 442 800 tun uhlí.[1]
Muzeum
V roce 2019 otevřel Hornicko-historický spolek Západočeských uhelných dolů v bývalé vrátnici dolu muzeum zaměřené na dějiny těžby uhlí v plzeňské a radnické pánvi.[3]
Reference
- ↑ a b c Důl Obránců míru ve Zbůchu [online]. Zdar bůh.cz [cit. 2021-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 161–162.
- ↑ KLÍMOVÁ, Martina. Ve Zbůchu u Plzně otevřeli hornické muzeum. Český rozhlas Plzeň [online]. 2019-10-11 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Obránců míru na Wikimedia Commons
