Dvouhmotový setrvačník

Dvouhmotový setrvačník (DMF) je konstrukční prvek motorových vozidel, který je na rozdíl od jednohmotového rozdělen na 2 samostatné části oddělené pružným lemem, čímž lépe rozděluje svou kinetickou energii a zabraňuje tak vysoké míře kmitání. Původním záměrem výroby setrvačníku jako takového bylo snížení třecí síly, obzvláště se zvyšujícími se výkony nových modelů vozidel. Tak umožňuje i v nízkých otáčkách velmi efektivní a příjemnou jízdu.^[1]

Začal se vyrábět v roce 1985 a první automobilkou, která prvek použila ve svých vozech, byla BMW.

Technické parametry

Setrvačník váží kolem 20 kg, záleží na druhu a jeho užití v určitém typu vozidla. Při nerovnoměrném otáčení klikové hřídele vznikne kmitání, které se line do převodovky a vytváří tak nepřiměřený hluk, který způsobují o sebe narážející ozubená kola. To vytváří sílu a vibrace s hlučností až 80 dB. Pružný lem mezi oběma částmi setrvačníku je tvořen soustavou několika pružin, popřípadě gumovými částmi apod. Tak lze snížit intenzitu kmitání a hluk na pouhých 15 dB.

Životnost

Tento element by se měl ideálně dožít stejného provozního věku, jako samotný automobil, to se ovšem, jako jiné části vozidla, může lišit s ohledem na výrobce a značku daného vozu. Prakticky lze spíše počítat s jeho výměnou minimálně 1x za provozní životnost vozidla. Pokud se tak stane a setrvačník se porouchá, je dosti často na vině nekvalitní motor či zapracování elementárních částí do něj. Nesporným faktorem životnosti je také styl řízení (špatné rozjezdy, zastavení se zařazenou rychlostí apod.)

Poruchy

Zvuk vycházející z motoru připomínající vrtulník – utržené části setrvačníku, které vlétly do motoru. Oprava je zdlouhavá, většinou 1 až 2 dny, cena v desítkách tisíc – v závislosti na značce vozu. Za rozbití setrvačníku mohou i jiné faktory – špatné vstřikování, rozdílné komprese na válcích apod.^[2]

Reference

Související články

• Setrvačník
• Spojka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvojhmotový setrvačník na Wikimedia Commons

Zdroj