Dubany (Libochovice)

Dubany
Ulice
Ulice
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Libochovice
Okres Litoměřice
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 189 (2021)[1]
Katastrální území Dubany (3,01 km²)
PSČ 411 17
Počet domů 100 (2011)[2]
Dubany
Dubany
Další údaje
Kód části obce 33324
Kód k. ú. 633321
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dubany jsou vesnice, část města Libochovice v okrese Litoměřice. Nachází se asi 2,5 kilometru jihozápadně od Libochovic. Prochází tudy silnice II/246. Dubany je také název katastrálního území o rozloze 3,01 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1251[4] a nachází se v přídomku Čáslava z Duban. V roce 1358 byla vesnice rozdělena na dva statky, z nichž jeden patřil Zdeslavovi a o druhý se dělili bratři Jan a Karel. O tři roky později Jan věnoval část Duban manželce Markétě. Mezitím Karel získal Lukohořany, ale roku 1364 je společně s Janovým synem Alešem Beránkem prodal. Sám Aleš v roce 1373 prodal svou část Vojniček Markétě a roku 1376 jí přenechal další vesnice. Někdy v té době druhý statek patřil Jindřichovi a třetí díl vesnice měli bratři Petr a Jiří. Všichni se roku 1378 dělili o podací právo ke kostelu svatého Petra a Pavla. Jindřich svůj díl roku 1380 prodal Alešovi a v přibližně stejné době Petr s Jiřím svou část prodali pánům z Hazmburka, kteří od té doby měli polovinu dubanského podacího práva.[5]

Kostel svatého Petra a Pavla

Aleš v roce 1394 daroval dubanskému faráři domek vedle fary, v němž měl být ubytován vikář. O dva roky později byl prvně zmíněn Dmitr, který byl nejspíše synem Alešova bratra. Ačkoliv prodal nějakou část Duban, nadále ve vsi sídlil. Roku 1396 převzal Alešův statek, i když Aleš žil ještě v roce 1400. Roku 1399 Dmitr prodal neznámo komu dubanský dvůr. Zemřel v roce 1406 a jeho statek připadl jako odúmrť panovníkovi. Je možné, že kupcem dvora byl v roce 1399 Oldřich z Hazmburka, protože roku 1407 vedl spory s lidmi, kteří od panovníka dostali dubanskou odúmrť. Majitelem zbývající části vsi, která nepatřila k Hazmburku, byl Jindřich, snad Alešův syn. Roku 1418 prodal úrok ve výši osmi kop grošů z dubanské tvrze a dvora Vilému Zajíci z Hazmburka.[5]

Podle libochovických majetkových knih z roku 1573 Jindřich v letech 1433–1463 spravoval statek Zajíců z Hazmburka. Po Jindřichovi následoval jeho syn Oldřich, který po otcově smrti zdědil Dubany. Musel však vyplatit nároky svých bratrů. Zemřel v roce 1483.[5] Podle Rudolfa Anděla se Dubany v témže roce staly součástí libochovického panství, ale August Sedláček uvedl, že Jindřichovi synové Vilém a Karel vesnici vlastnili ještě roku 1503 a ta byla krátce poté prodána k Hazmburku. Poslední zmínka o tvrzi pochází z roku 1553.[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 292 311 303 329 348 341 364 286 268 213 202 165 167 194
Domy 57 60 64 68 70 75 85 90 85 77 65 91 96 100

Pamětihodnosti

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dubany – tvrz, s. 106. 
  5. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Libochovic, s. 31. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 386, 387. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 297. 

Externí odkazy

Zdroj