Dušan Stuchlík

Dušan Stuchlík
Narození 1972 (50–51 let)
Brno
Povolání novinář, publicista a politický aktivista
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dušan Stuchlík (* březen 1972 Brno) je český novinář, publicista a politický aktivista. Je také nejmladším držitelem osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle zákona 262/2011 Sb.[1] Dlouhodobě se věnuje bezpečnostní problematice a problematice ochrany přírody a zvířat.

Život

Vyučil se chovatelem cizokrajných zvířat v Zoo Praha. Již během studií se politicky angažoval v občanských iniciativách, které měly za cíl odpor proti komunismu, a to zejména v Demokratické iniciativě (pozdější Československá demokratická iniciativa) a v Hnutí za občanskou svobodu, a byl spoluzakladatelem brněnského studentského sdružení Moravská mládež. V roce 1989 byl, coby nezletilý, souzen za distribuci petice Několik vět.

V médiích se začal angažovat v první polovině devadesátých let, kdy pracoval v obchodním oddělení týdeníku Respekt. Jako novinář začal spolupracovat s deníkem Český deník. Poté pracoval jako redaktor brněnské redakce Mladé fronty Dnes. Koncem devadesátých let pracoval jako redaktor a dramaturg publicisticky v pořadu Souvislosti v brněnském studiu České televize. Odtud odešel pro nesouhlas s praktikami vedení studia.[2] Později v Praze s Českou televizí spolupracoval a to v publicistických pořadech Fakta, později Reportéři ČT a v pořadu Černé ovce. Na přelomu milénia pracoval pro Lidové noviny jako reportér pro jižní Moravu a zpravodaj z Ústavního soudu.

V roce 2008, v době ekonomické krize, která se negativně odrazila také recesí v české ekonomice i v médiích, založil v rámci Vydavatelství pro volný čas kynologický magazín Psí kusy (v roce 2021 zanikl).

Spolupracuje s neziskovou organizací ANIMAL EYE, jejímž účelem je důslednější prosazování práv a zájmů zvířat a která se aktuálně podílí na přípravě nové legislativy v oblasti zájmových chovů psů. Během své novinářské kariéry spolupracoval také například s magazíny Mladý svět, Nový prostor, konzervativním magazínem Konzervativní listy[3] a v rámci zaměření na problematiku záchranářství s portálem Požáry.cz[4] či oborově orientovaným Rescue report,[5] kde se zaměřuje zejména na kynologické záchranářství a krizový management.

Kromě své orientace na média a na problematiku ochrany přírody a práv zvířat se od konce osmdesátých let minulého století zaobírá bezpečnostní problematikou, zejména praxí policie a zpravodajských služeb a také politickým radikalismem a extremismem. V roce 2007 (do roku 2012) stál jako zakládající šéfredaktor u vzniku nezávislého serveru o policejní práci Policista.cz,[6] který se stal na dlouhé roky jedinou diskusní platformou pro pracovníky policie, který by byl nezávislý na Ministerstvu vnitra. V roce 2012 post šéfredaktora předal policistovi Lukáši Heinzovi.[7] Je mimo jiné kritikem ideologického konceptu politické korektnosti a jeho reportáže a komentáře se střídavě stávají terčem kritiky jak ze strany extremistické levice (např. Antifa.cz),[8] tak ze strany rasistických skupin (např. Johny Kentus Gang).[9]

Politický aktivismus

Za své politické aktivity byl dvakrát soudně stíhán. Poprvé byl (jako nezletilý) souzen v létě roku 1989, kdy se podílel na rozšiřování petice Několik vět. Při distribuci na Třebíčsku byl zatčen složkami SNB a stíhán pro trestný čin podněcování,[10] později byla tato kvalifikace změněna na přečin proti veřejnému pořádku. Souzen byl u Městského soudu v Brně. Projednávání jeho trestní věci bylo několikrát odročeno a přerušeno až událostmi listopadu 1989. Věc byla skončena milostí prezidenta republiky z ledna 1990.

Podruhé byl souzen a pravomocně odsouzen v roce 2000, a to k 100 hodinám veřejně prospěšných prací za trestný čin poškozování cizí věci (§ 257 zákona č. 140/1961 Sb.). Předmětem odsouzení byly protesty proti násilí na civilistech páchaném ruskou armádou během Druhé čečenské války, které svolával a organizoval, a konkrétní trestný čin byl shledán v popsání zdi konzulátu protiválečnými nápisy a polití vstupních prostor rudou barvou. Odsouzen byl spolu s dalšími třemi protestujícími.[11]

17. srpna 2015 obdržel za svoje politické aktivity před listopadem 1989 osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu dle zákona 262/2011 Sb.

Reference

  1. ↑ 262/2011 Sb. Zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Podivné praktiky v brněnském studiu České televize [online]. Britské listy [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Aktuální číslo. konzervativnilisty.cz [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ POŽÁRY.cz. www.pozary.cz [online]. 2023-08-13 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ RESCUE report | Česko-slovenský záchranářský časopis. web.archive.org [online]. 2015-09-26 [cit. 2023-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-26. 
  6. ↑ policista.cz | Hlavní strana. www.policista.cz [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ policista.cz | Lukáš Heinz k situaci u policie na ČT 24. www.policista.cz [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Dušan Stuchlík, publicista a znalec extremismu | antifa.cz. www.antifa.cz [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vznik a důvody webu JKG. web.archive.org [online]. 2005-01-19 [cit. 2023-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-01-19. 
  10. ↑ https://web.archive.org/web/20160305122652/http://www.libpro.cz/docs/sbirka-vons_1359814236.pdf
  11. ↑ Soud: Čtveřice si protest proti válce v Čečensku odpracuje. iDNES.cz [online]. 2001-01-08 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • č. 13 III/1 Sdělení VONS č. 1054 „Represe v souvislosti s peticí Několik vět“

Externí odkazy

Zdroj