Druhý žaberní oblouk

Lidské embryo ve stadiu, kdy jsou patrné žaberní oblouky. Vyznačen jazylkový oblouk („hyoid arch“)

Jazylkový oblouk (též hyoidní oblouk, latinsky arcus hyoideus) je strukturně významný žaberní oblouk obratlovců; při výčtu všech devíti původních oblouků se označuje jako čtvrtý (IV.),[1] velmi často se však o něm uvažuje jako o druhém žaberním oblouku[2] (první dva jsou u většiny obratlovců zcela redukované).

Jazylkový oblouk je u moderních obratlovců pozměněn a neplní tedy svou původní funkci (jíž byla opora pro pás žaberních paprsků):

  • Jeho horní část (tzv. epibranchiale) jazylkového oblouku se v evoluci mění na tzv. hyomandibulu, mohutný element, jenž se u rybovitých obratlovců napřahuje od lebečního foramen ovale až k palatoquadratu. U suchozemských obratlovců se hyomandibula mění na collumelu, resp. třmínek v dutině středního ucha, což není nic jiného než přeměněná bývalá dutina žaberní štěrbiny, která dokonce stále komunikuje s hltanem (dutinou známou jako Eustachova trubice).[1]
  • Spodní část jazylkového oblouku se u suchozemských obratlovců podílí (společně s dalším obloukem a s basobranchiale mezi nimi) na stavbě jazylky.[1]

Reference

  1. ↑ a b c ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 369–370. 
  2. ↑ KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2009. S. 240. 

Zdroj