Drienov

Drienov
Poloha
Souřadnice 48°52′24″ s. š., 21°16′14″ v. d.
Nadmořská výška 219 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Prešovský
Okres Prešov
Tradiční region Šariš
Drienov
Drienov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 20,3 km²
Počet obyvatel 2 238 (2021)[1]
Hustota zalidnění 110,5 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Peter Tomko
Vznik 1284 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.drienov.sk
Telefonní předvolba 051
PSČ 082 04
Označení vozidel (do r. 2022) PO
NUTS 524352
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drienov (zastarale Somoš) je obec na Slovensku v okrese Prešov. Na rozloze katastrálního území 20,26 km²[2] žije přibližně 2 200[1] obyvatel.

Poloha

Obec leží v Košické kotlině mezi Prešovem a Košicemi v údolí řeky Torysa. Z větší části odlesněný povrch je tvořen mírně zvlněnou pahorkatinou a rovinou s nadmořskou výškou v rozmezí 209 až 324 m n. m., střed obce je ve výšce 226 m n. m. Území je tvořeno mladšími třetihorními a čtvrtohorními sedimenty. Z půdních typů se vyskytují nivní ilimerizované a hnědozemní půdy. Lesní porost je ve východní části a je tvořen duby, buky, habry a břízami.[3]

Sousední obce

Hranice obce Drienov probíhá na jihu a západě řekou Torysa. Obec sousedí s katastrálním územím obcí Šarišské Bohdanovce a Lemešany na jihu, Obišovce, Ličartovce a Drienovská Nová Ves na západě, obcí Petrovany na severu a Mirkovce na východě.[4]

Historie

Archeologické nálezy dokládají osídlení v době železné a trvalé osídlení od 9. století. První písemná zmínka o obci je z roku 1284, kde je uváděná jako Sumus. Obec vlastnil rod Abovců, kteří před rokem 1297 si zde postavili hrad jako centrum jejich panství. Hrad byl v roce 1575 dobyt Turky a zbořen. Obec vznikla spojením Drienova s obcí Židov (Šidov) v 15. století[5] nebo v rozmezí 17. až 18. století.[6] Do konce 19. století byli majiteli Andrássyové. V roce 1427 v Drienově byla placena daň z 10 port a v Židově z 40 port. V roce 1787 bylo v obci 112 domů s 845 obyvateli a v roce 1828 v 140 domech žilo 1055 obyvatel. Hlavní obživou bylo zemědělství a také hrnčířství v místní cihelně.

Židov je poprvé zmiňován v roce 1288 jako Sydopotok a v roce 1317 obdržením trhového práva.

Název

Název obce je uváděm v maďarštině jako Somos, Sumus, Samos. Pod slovenským názvem je zmiňován v roce 1305 v listině krakovského knížete Vladislava. Předpokládá se, že název vznikl odvozením od názvu křovinatého stromu dřínu, slovensky drieň čili drienka.

Zajímavosti, památky

  • Římskokatolický kostel svatého Šimona a Judy je gotická stavba z první poloviny 14. století, s přistavěným kněžištěm v 15. století a barokně upraven v roce 1749.
  • Řeckokatolický chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodičky z roku 1902, historizující stavba ovlivněná ukrajinským barokem.[7]
  • Kaple svatého Cyrila a Metoděje z roku 1996 (řeckokatolické církve).

Přírodní rezervace

Na území obce se nachází Národní přírodní rezervace Gýmešský jarok, která je ve správě státní ochrany přírody v Prešově. Chráněná oblast byla vyhlášená v roce 1981 a rozkládá se na ploše 20,62 ha.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. ↑ http://app.statistics.sk/mosmis/sk/zaklad.jsp?txtUroven=410106&lstObec=524352[nedostupný zdroj]
  3. ↑ Drienov - Príroda - Okres Prešov - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Drienov - vyhľadávanie na mape | Mapa.sk. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Drienov - História - Okres Prešov - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ DRIENOV. Obec Drienov. www.drienov.sk [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ Drienov - Chrám Zosnutia Presvätej Bohorodičky - www.pamiatkynaslovensku.sk - (drienov-chram-zosnutia-presvatej-bohorodicky). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ Národná prírodná rezervácia Gýmešský jarok. uzemia.enviroportal.sk [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-16. 

Externí odkazy

Zdroj