Drakovec

Jak číst taxoboxDrakovec
alternativní popis obrázku chybí
Drakovec obecný (Dracunculus vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď árónovité (Araceae)
Rod drakovec (Dracunculus)
Mill., 1754
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Drakovec obecný

Drakovec (Dracunculus) je rod rostlin z čeledi árónovité, zahrnující pouze 2 druhy. Jsou to poměrně robustní byliny se znoženě členěnými listy a velkým páchnoucím květenstvím, které může dosáhnout výšky až 90 cm. Drakovec obecný kvete sytě purpurově a je rozšířen ve východním Středomoří, zatímco drakovec kanárský má toulce bílé a vyskytuje se na Kanárských ostrovech a Madeiře. Drakovce jsou občas pěstovány jako botanická kuriozita. V podmínkách České republiky nejsou dostatečně zimovzdorné.

Popis

Drakovce jsou vytrvalé byliny, v dormantní fázi zatahující do kulovité podzemní hlízy. Listy jsou řapíkaté, hluboce znoženě laločnaté. Žilnatina je v rámci každého laloku zpeřená, spojující se u okraje čepele do sběrné žilky. Květenství se rozvíjí spolu s listy a může být až 90 cm dlouhé. Toulec je buď sytě purpurový nebo bílý. Palice je asi stejně dlouhá jako toulec. Zóna samičích květů přechází bez přechodu v samčí zónu, která je od vrcholového přívěsku oddělená krátkou zónou sterilních samčích květů. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné. V samčích květech jsou 3 až 4 tyčinky. Semeník samičích květů obsahuje jedinou komůrku s několika vajíčky. Plodem jsou červenooranžové bobule obsahující několik semen, nahloučené do palicovitého plodenství.[1][2]

  • Hlízy drakovce obecného
    Hlízy drakovce obecného
  • Kvetoucí drakovec kanárský
    Kvetoucí drakovec kanárský
  • Detail palice drakovce obecného
    Detail palice drakovce obecného
  • Plodenství drakovce kanárského
    Plodenství drakovce kanárského

Rozšíření

Rod zahrnuje pouze 2 druhy. Drakovec obecný se vyskytuje ve Středomoří od Itálie a Sardinie po střední Turecko. Drakovec kanárský je endemit Makaronésie, omezený svým výskytem na Kanárské ostrovy a Madeiru.[1][3] Drakovce rostou jako geofyty v podrostu středomořské keřové a stromové vegetace, jako jsou makchie, olivovníkové a kaštanovníkové háje, někdy i v kamenité otevřené krajině.[1]

Ekologické interakce

Květenství drakovců vydávají zápach připomínající hnijící maso, čímž lákají rozličný hmyz vyhledávající mršiny a rozkládající se organický materiál. Květy jsou opylovány zejména brouky z čeledí drabčíkovití, kožojedovití, mršníkovití a mrchožroutovití a různými mouchami.[4][5] Analýzou chemických látek podílejících se na zápachu květenství byl zjištěn zejména trimethylamin, dále několik dalších aminů, indol a amoniak.[6]

Taxonomie

Rod Dracunculus je v rámci čeledi árónovité řazen do podčeledi Aroideae a tribu Areae.

Zástupci

  • drakovec kanárský (Dracunculus canariensis)
  • drakovec obecný (Dracunculus vulgaris, syn. D. creticus)

Význam

Drakovec obecný je v teplejších oblastech mírného pásu občas pěstován jako trvalka a botanická zajímavost. Kvete v červnu až červenci.[7] Je uváděn ze sbírek některých českých botanických zahrad.[8] Hlízy a plody drakovce obecného byly v minulosti používány při léčení revmatismu a hemeroidů.[9]

Pěstování

Drakovce pocházejí z oblastí s mediteránním klimatem a v podmínkách České republiky je není možno pěstovat celoročně venku (USDA zóna odolnosti 7 až 10), hlízy je však možno na podzim vykopat a skladovat podobně jako jiřiny. Drakovce vyžadují humózní, dobře propustnou zem a suché léto. Snášejí plné slunce i zastínění, ve stínu však déle trvá než dorostou do květu schopné velikosti. Množí se snadno dceřinými hlízami. Dceřiné rostliny je vhodné jednou za několik let odstraňovat, neboť natěsnané rostliny hůře kvetou.[7][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c MAYO, J.S.; BOGNER, J.; BOYCE, B.C. The genera of Araceae. Kew: The Trustees, 1997. ISBN 1-900347-22-9. (anglicky) 
  2. ↑ SCHMID, W. George. En Encyclopedia of Shade Perennials. Portland: Timber Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0-88192-549-7. (anglicky) 
  3. ↑ Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ GIBERNAU, Marc. Pollinators and visitors of Aroid inflorescences. Aroideana. 2003, čís. 26. 
  5. ↑ GIBERNAU, Marc. Pollinators and visitors of Aroid inflorescences: An addendum. Aroideana. 2011, čís. 34. 
  6. ↑ ROBACKER, David C.; MEEUSE, Bastiaan J.D.; ERICKSON, Eric H. Floral Aroma: How Far Will Plants Go to Attract Pollinators?. BioScience. Jun. 1988, čís. 38(6). 
  7. ↑ a b CARTER, Susan; BECKER, Carrie; LILLY, Bob. Perennials. The gardener's reference. Portland, Oregon: Timber Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-820-4. (anglicky) 
  8. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  10. ↑ Dracunculus vulgaris [online]. Missouri Botanical Garden. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj