Dračia hlava

Dračia hlava
Veľká Dračia hlava.
Veľká Dračia hlava.
Vrchol 2254 m n. m.
Poloha
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Pohoří Vysoké Tatry
Souřadnice 49°10′3″ s. š., 20°5′37″ v. d.
Dračia hlava
Dračia hlava
Prvovýstup E. Dubke, Johann Franz 1902
Hornina Žula
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veľká a Malá Dračia hlava jsou nejvýraznější věže v dlouhém Dračím hřebeni ve Vysokých Tatrách. Tento hřeben není přímo propojen na dominantní masiv Vysoké. Je to tzv. nunatak, který kdysi osaměle čněl z ledovce.

Topografie

Dračí hřeben je od Vysoké oddělen plochým Dračím sedlem. V hřebeni následuje od severu Velká Dračí hlava (2254,5 m n. m.), Štěrbina Dračí hlavy, Malá Dračí hlava (2200 m n. m.), Zlomisková branka a nakonec Zlomisková věž (2137,5 m n. m.). JZ stěnou spadá do Dračí dolinky, SV stěnou do kotlinky pod Dračím sedlem, což jsou všechno odnože Zlomískové doliny.

Několik zajímavých výstupů

  • 1907 - Prvovýstup Z. Klemensiewicz, R. Kordys a A. Znamiecki, severním hřebenem od Dračího sedla s obcházením, II-III.
  • 1911 - J hřebenem od Zlomiskovej věže, Gy. A R. Komárnická, místy III.
  • 1933 - Prvovýstup levou částí JZ stěny Malé Dračí hlavy, R. Donath, S. Motyka a Š. Zamkovského, IV.
  • 1992 - Prvovýstup "Relaxační kout" na M. D. h., P. Hámor a P. Jackovič, VII.

Galerie

  • “Koruna Tatier“ z jihu, pod ní nevýrazný oblouk Dračieho hrebeňa.
    “Koruna Tatier“ z jihu, pod ní nevýrazný oblouk Dračieho hrebeňa.
  • Znovu Koruna, hrot Ošarpancov vpravo, vpředu tmavý členitý hrebeň s Dračí hlavou.
    Znovu Koruna, hrot Ošarpancov vpravo, vpředu tmavý členitý hrebeň s Dračí hlavou.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dračia hlava na slovenské Wikipedii.

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia 1977.
  • A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé letá 1991.

Externí odkazy

Zdroj