Doudleby (hradiště)

Hradiště Doudleby
Stopy podhradního opevnění na západní straně hradiště
Stopy podhradního opevnění na západní straně hradiště
Základní informace
Výstavba 2. polovina 10. století
Zánik 13. století
Poloha
Adresa Doudleby, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 48°53′36,61″ s. š., 14°30′20,65″ v. d.
Doudleby
Doudleby
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25032/3-87 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doudleby jsou raně středověké hradiště na území stejnojmenné vesnice jižně od Českých Budějovic. Bylo osídleno od desátého do třináctého století, kdy převzalo správní funkci staršího hradiště v Branišovicích. Dochovaly se z něj terénní stopy opevnění a kostel svatého Vincence, který ve svých zdech obsahuje pozůstatky původního hradského kostela. Archeologické stopy hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

První písemná zmínka o hradišti se nachází v Kosmově kronice. Kosmas hradiště uvedl jako pohraniční hrad Slavníkovců, ale pravděpodobnější je jeho založení Přemyslovci.[2] Pozdější zmínky uvádějí zdejší kastelány, kterými byli Kochan (1175) a Pillunk (1179 a 1186).[3] Jediný archeologický výzkum podnikl v roce 1940 Bedřich Dubský a v posledním desetiletí dvacátého století proběhl pod vedením Juraje Thomy záchranný výzkum v prostoru kostela svatého Vincence, kde bylo nalezeno několik záušnic, které dokládají existenci pohřebiště.[2] Nepočetné archeologické nálezy umožnily datovat vznik hradiště druhé poloviny desátého století[2] a jeho zánik ve třináctém století.[4]

Stavební podoba

Pohled přes východní předhradí k akropoli se hřbitovem a kostelem svatého Vincence

Několikadílné hradiště se nachází v prostoru meandru řeky Malše. Opevnění s celkovou délkou asi 660 metrů chránilo plochu o velikosti asi 4,8 hektaru.[2]Akropole se nacházela v nejužší části spojovacího krčku meandru a její využitelná plocha má rozměry 200 × 60 metrů. Její dominantou je zbarokizovaný kostel svatého Vincence, který ve svých zdech obsahuje zdivo původního hradského kostela. Kromě něj zde stával dvůr s obydlím správce využívaný také jako příležitostné sídlo knížete.[3]

Na severní a jižní straně akropoli poskytovaly dostatečnou ochranu strmé svahy, ale nejlépe přístupnou východní stranu chránila zaniklá hradba, která vedla přibližně v prostoru východní hřbitovní zdi. Před ní se nacházelo předhradí, jehož vnější hradba se dochovala v podobě valu, před kterým je patrný šest metrů široký příkop. Na západní straně se nachází strmý sráz s převýšením téměř deset metrů.[2] Útvar je pravděpodobně přírodního původu, ale nejspíše byl uměle upraven a využit k obraně. Dále na západ terén pozvolna klesá směrem k řece. V tomto prostoru akropoli chránily další pásy hradeb a příkopů, které se dochovaly jako terénní nerovnosti v prostoru zahrad.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-15]. Identifikátor záznamu 136124 : Hradiště. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Doudleby, s. 75–76. 
  3. ↑ a b c LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Doudleby, s. 98, 101, 104. 
  4. ↑ Hradiště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Doudleby, s. 97–105. 
  • LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku. České Budějovice: Bohumír NĚMEC – VEDUTA, 2011. 304 s. ISBN 978-80-86829-68-5. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj