Doprava ve Středoafrické republice

Doprava ve Středoafrické republice je nerozvinutá jako ve většině afrických států. Místní obyvatelé se přepravují buď levnými, přeplněnými autobusy nebo stopují nákladní auta jezdící mezi městy.^[1]Železniční doprava zde dosud neexistuje.^[2] Mezi důležité přístavy a terminály patří města Bangui, Nola, Nzinga a Salo.

Letecká doprava využívá čtyřiceti letišť (2009). Drtivá většina letišť je nezpevněná, zpevněná jsou pouze dvě z nich.^[3]Vodní doprava probíhá na splavných řekách Ubangi a Sanga. Délka vodních cest je 2 800 km. Silniční doprava využívá silnic s celkovou délkou 23 810 km.^[4]

Železniční doprava

Železniční doprava v SAR v současnosti neexistuje. Jediná kdy existující železniční trať na území dnešní SAR byla úzkorozchodná trať o délce pouhých 7,5 kilometrů, která fungovala od roku 1930 do roku 1962. Další tratě se nikdy nedostaly dále než do fáze plánování.

Silniční doprava

V roce 2002 se v SAR nacházelo celkem 23 810 kilometrů silnic, z nichž pouze 429 km bylo zpevněných. Projekt modernizace, který započal v roce 1974 a který byl dokončen o deset let později, se zaměřoval na hlavní tahy vedoucí na sever, západ a jih od hlavního města prefektury Sangha-Mbaéré jménem Nola. V roce 2003 zde bylo v provozu zhruba 1 850 osobních automobilů a 1 650 nákladních automobilů a autobusů.

Mezi hlavní tahy patří například:^{[pozn. 1]}

RN1 vedoucí na sever z Bangui přes Bossangoa do Moundou v Čadu. Délka činí 482 km.
RN2 vedoucí východně z Bangui přes Bambari a Bangassou na státní hranici s Jižním Súdánem v Bambouti. Délka činí 1 202 km.
RN3 vycházející ze silnice RN1 v Bossembélé směrem na západ přes Bouar a Baboua na státní hranici s Kamerunem v Boulai. Délka činí 453 km. Silnice je součástí západovýchodní Transafrické silnice č. 8 Lagos–Mombasa.
RN4 vycházející ze silnice RN2 v Damaře 76 kilometrů severně od Bangui vedoucí severně přes Bouca a Batangafo do Sarhu v Čadu. Délka činí 554 km.
RN6 vedoucí jihozápadně od Bangui přes Mbaïki, Carnot a Berbérati do Gambouly na státní hranici s Kamerunem. Délka činí 605 km.
RN8 vycházející ze silnice RN2 v Sibutu a vedoucí severovýchodně přes Kaga-Bandoro, Ndéle a Birao na státní hranici se Súdánem. Délka činí 23 km.
RN10 vycházející ze silnice RN6 v Berbérati a vedoucí na jih přes Baniu do Noly. Délka činí 136 km.
RN11 spojující silnice RN3 a RN6 mezi městy Baoro a Carnot. Délka činí 104 km.

Vodní doprava

Středoafrická republika je vnitrozemský stát, což znamená, že nemá žádný přístup k moři na svém území. Splavné řeky jsou Ubangi a Sanga, celková délka vodních cest činí 2 800 km. Mezi důležité přístavy a terminály patří Bangui, Nola, Nzinga a Salo.

Letecká doprava

Nezpevněné vzletové a přistávací dráhy v Djemahu a Obo

V roce 2004 byl odhadovaný počet letišť na území SAR asi 50. V roce 2005 měly pouze 3 z nich zpevněné vzletové a přistávací dráhy. Mezinárodní letiště se nachází v hlavním městě Bangui, na kterých 5 společností provozuje mezinárodní dopravu. Republika byla též partnerem v projektu Air Afrique, dokud tato společnost neukončila svou činnost v roce 2002. Inter-RCA provozovala vnitrostátní dopravu, v současnosti (2021) již nefunguje.^[5] V roce 2003 bylo na vnitrostátních i mezinárodních letech přepraveno celkem asi 46 000 cestujících. Nejdůležitějším letištěm na území Středoafrické republiky je Letiště Bangui M'Poko (ICAO: FEFF).