Doplatní známka

Doplatní známka je známka přidaná k nedostatečně vyplacené zásilce, která označuje dodatečné poštovné.

Historie

Již od začátků poštovních systémů existoval problém nedostatečně zaplacených zásilek, který se značně zvýšil s příchodem poštovních známek, protože zákazníci se nyní sami rozhodovali o správné částce, kterou mají zaplatit, bez asistence znalého poštovního úředníka.

Zatímco v různých dobách některé země jednoduše přijaly způsob vrácení dopisu odesílateli, mnoho jiných zvolilo přístup doručení dopisu a výběr poplatku od příjemce. Zpočátku byl proces řízen úředníkem, který na obálku napsal něco jako "Doplatit 3 krejcary", ale tento systém mohl být zneužit pošťákem, který by si peníze vzal pro sebe.

Problém nedostatečně placené zahraniční pošty byl jedním z problémů, který mělo řešit založení Světové poštovní unie v roce 1874. Poštovní unie dospěla k rozhodnutí, že pošta s nedostatečným poštovným má být označena „T“ a od 1. dubna 1879 bude chybějící částka označena i černě. Později mnoho zemí začalo používat ruční razítka k označení dlužné částky, později se začala používat kombinace razítek s "T" a chybějící částkou. Od 1. října 1907 byla pravidla změněna. Bude uvedena částka, která má být účtována, namísto chybějící částky. Účtovaná částka byla obvykle dvojnásobkem částky, která chyběla.^[1]

První známky

Problém vyřešila Francie v roce 1859 vydáním oficiálních doplatních známek^[2] nalepených v doručovací kanceláři před roznáškou příjemcům. Mnoho dalších zemí následovalo příklad. (Příležitostně bývaly k tomuto účelu použity běžné poštovní známky.)

Doplatní známky (technicky spíše nálepky, protože nemají žádnou vlastní hodnotu) nejsou vždy nalepeny na jednotlivé dopisy; v případě obchodní pošty může být celková dlužná částka sečtena a příslušná známka přidána do horního dopisu v balíčku nebo na obal svazku. Tyto nálepky bývaly také použity k vybírání peněz pro jiné účely, jako je předplatné časopisů.

Vzhledem k tomu, že doplatní známky jsou téměř vždy používány pouze v rámci jedné země, mají obvykle docela jednoduchý design, většinou sestávající z velké číslice a nápisu „doplatit“, „porto“ atd.; často bez uvedení názvu země. Stejně jako u definitivních známek bývá k vytvoření konkrétních částek zapotřebí kombinace různých hodnot.

Pokles používání

Řada zemí přestala postupně používat doplatní známky.^[3] Británie, která je poprvé vydala v roce 1914 (a pokračovala ve stejném designu až do roku 1970), ukončila jejich používání v roce 2000.^[4]

Sběratelství

I když z technického hlediska není důvod, aby se doplatní známky dostávaly do soukromých rukou nevyužité, poštovní správy je prodávaly sběratelům a doplatní známky z mnoha zemí existují ve velkém množství, často nevyužité a nízké hodnoty. Naopak dochované příklady platných poštovních doplatních známek s datumovým razítkem nebo jiným poštovním značením a poštovní známkou na obálce jsou méně časté a filatelisté je vyhledávají.

Československé doplatní známky

Na území Československa se používaly doplatní známky do roku 1988.

číslo	datum	název	obrázek	grafika	námět	platnost do	přibližný náklad
DL1-14	1919	Ornamentální kresba		Alfons Mucha	Secesní ornament	1928	1,8-27,6 mil.
DL15-DL30	1922	Hradčany		Alfons Mucha	Hradčany s přetiskem	1928	330-18214 tis.
DL31-DL41	1924	Doplatní s přetiskem		Alfons Mucha	Doplatní z let 1919-20 s přetiskem	1928	300-5300 tis.
DL42-DL47	1926	Hospodářství a věda		Jakub Obrovský	Hospodářství a věda s přetiskem	1928
DL48-DL54	1927	Osvobozená republika		V. H. Brunner	Osvobozená republika s přetiskem	1928
DL55-DL66	1928	Definitivní vydání		J. Vlček	Ornamentální motiv	15. prosince 1939
DL67-DL78	1946 a 1948	Doplatní 1946-8		A. Erhardt	Číslice s ornamentem	1988
DL79-DL91	1954/55	Doplatní 1954-5		B. Roule	Číslice s ornamentem	1988
DL92-DL103	1971/72	Doplatní 1971-2		I. Strnad	Číslice s ornamentem	1988

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu doplatní známka na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Postage due na anglické Wikipedii.

Zdroj