Dopad větrné energie na životní prostředí

Emise skleníkových plynů na zdroj energie. Větrná energie je jedním ze zdrojů s nejnižšími emisemi skleníkových plynů.
Dobytek pasoucí se u větrných turbín.[1]

Dopad výroby elektřiny z větrné energie na životní prostředí je ve srovnání s energií z fosilních paliv malý.[2]  Větrné turbíny mají jeden z nejnižších potenciálů globálního oteplování na jednotku vyrobené elektřiny: vypouští se mnohem méně skleníkových plynů než průměrná jednotka vyrábějící elektřinu, takže větrná energie pomáhá omezovat změnu klimatu.[3] Větrná energie nespotřebovává žádné palivo a nevypouští žádné znečištění ovzduší, na rozdíl od zdrojů energie z fosilních paliv. Energie spotřebovaná na výrobu a přepravu materiálů použitých na stavbu větrné elektrárny se rovná nové energii vyrobené elektrárnou během několika měsíců.[4]

Větrné elektrárny na pevnině mohou mít významný vizuální dopad a dopad na krajinu.[5] Vzhledem k velmi nízké hustotě výkonu na povrchu a požadavkům na rozestupy musí být větrné farmy obvykle rozmístěny na větší ploše než jiné elektrárny.[6] Jejich síť turbín, přístupových cest, přenosových vedení a rozvoden může vést k „energetickému rozrůstání“.[7] I když půda mezi turbínami a silnicemi může být stále využívána pro zemědělství.[8][9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Environmental impact of wind power na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Uinta County Herald Online. web.archive.org [online]. 2008-07-31 [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ DUNNETT, Sebastian; HOLLAND, Robert A.; TAYLOR, Gail. Predicted wind and solar energy expansion has minimal overlap with multiple conservation priorities across global regions. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2022-02-08, roč. 119, čís. 6. Dostupné online [cit. 2023-12-02]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.2104764119. PMID 35101973. (anglicky) 
  3. ↑ How Wind Can Help Us Breathe Easier. Energy.gov [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ GUEZURAGA, Begoña; ZAUNER, Rudolf; PÖLZ, Werner. Life cycle assessment of two different 2 MW class wind turbines. Renewable Energy. 2012-01-01, roč. 37, čís. 1, s. 37–44. Dostupné online [cit. 2023-12-02]. ISSN 0960-1481. DOI 10.1016/j.renene.2011.05.008. 
  5. ↑ KIRCHHOF, Thomas. Energiewende und Landschaftsästhetik. Naturschutz und Landschaftsplanung [online]. Verlag Eugen Ulmer KG, 2014 [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-18. 
  6. ↑ What are the pros and cons of onshore wind energy?. Grantham Research Institute on climate change and the environment [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ JONES, Nathan F.; PEJCHAR, Liba; KIESECKER, Joseph M. The Energy Footprint: How Oil, Natural Gas, and Wind Energy Affect Land for Biodiversity and the Flow of Ecosystem Services. BioScience. 2015-01-22, roč. 65, čís. 3, s. 290–301. Dostupné online [cit. 2023-12-02]. ISSN 1525-3244. DOI 10.1093/biosci/biu224. 
  8. ↑ Why Australia needs wind power. Dessent [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. 
  9. ↑ BWEA - Frequently Asked Questions. web.archive.org [online]. 2006-04-19 [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-04-19. 

Zdroj