Dolores Ibárruri

Dolores Ibárruriová
Ibárruri v roce 1978
Ibárruri v roce 1978
generální tajemnice Komunistické strany Španělska
Ve funkci:
březen 1942 – 3. července 1960
Předchůdce José Díaz Ramos
Nástupce Santiago Carrillo
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Španělska
Rodné jméno María de los Dolores Ibárruri y Gómez
Narození 9. prosince 1895
Gallarta
Úmrtí 12. listopadu 1989 (ve věku 93 let)
Univerzitní nemocnice Ramóna y Cajala
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení Civilní hřbitov v Madridu (40°25′18″ s. š., 3°38′9″ z. d.)
Civilní hřbitov v Madridu
Choť Julián Ruiz Gabiña
Děti Rubén Ruiz Ibárruri
Alma mater normální škola
Profese politička, novinářka a aktivistka
Ocenění Leninův řád
Řád Říjnové revoluce
Řád vítězství socialismu
Leninova mírová cena
čestný doktor Lomonosovovy univerzity
Podpis Dolores Ibárruriová, podpis
Commons Dolores Ibárruri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolores Ibárruri Gómez, známá jako La Pasionaria (9. prosince 1895 Gallarta, Bizkaia – 12. listopadu 1989 Madrid) byla španělská židovská revolucionářka a politička dělnického hnutí.

Život

Pocházela z dělnické baskické rodiny, od mládí se účastnila levicového politického života, v roce 1921 poté vstoupila do Komunistické strany Španělska (PCE), za kterou byla v roce 1933 zvolena jako poslanec do Cortesů. Po vypuknutí španělské občanské války posilovala morálku republikánů svými plamennými projevy v rádiu (kde se objevilo i její známé heslo „¡No pasarán!“, „Neprojdou!“) a návštěvami fronty. Po republikánském neúspěchu odešla do Sovětského svazu, kde její syn Rubén Ruiz zemřel při obraně Stalingradu. V roce 1942 byla zvolena na post generálního tajemníka PCE v exilu, kterým byla až do roku 1960 (poté funkci vykonával Santiago Carrillo), od tohoto roku až do své smrti zastávala čestný post prezidenta PCE. V 60. letech podporovala příklon strany k eurokomunismu, odsoudila invazi do ČSSR. V roce 1977 se vrátila z exilu do Španělska, kde se opět stala poslankyní Cortesů.

Napsala svoji autobiografii a díla k španělské občanské válce. Je považována za jednoho z nejlepších řečníků 20. století. 27. listopadu 2000 jí město Kladno odebralo čestné občanství.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolores Iárruri na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Radio.cz: Gottwald a Nosek už nejsou čestnými občany Kladna (11/2000)

Externí odkazy

Zdroj