Dolní Nerestce (zámek)
| Dolní Nerestce | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh |
renesanční barokní |
| Výstavba | okolo roku 1600 |
| Přestavba | 17. století 18. století |
| Stavebník |
Deymové ze Stříteže Hrobčičtí z Hrobčic Kořenští z Terešova |
| Poloha | |
| Adresa |
Dolní Nerestce, Nerestce,  Česko
|
| Souřadnice | 49°30′0,73″ s. š., 14°3′47,22″ v. d. |
  Dolní Nerestce
| |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14770/3-2659 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Nerestce jsou zámek ve stejnojmenné vesnici, části obce Nerestce v okrese Písek v Jihočeském kraji. Založen byl okolo roku 1600 příslušníky rodu Deymů ze Stříteže. Později se mezi majiteli vystřídali například Hrobčičtí z Hrobčic nebo Kořenští z Terešova. Od roku 1719 zámek ztratil svou funkci vrchnostenského sídla a v první polovině dvacátého století byl adaptován na byty. Zámecká budova s hospodářskými objekty přilehlého dvora jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Nerestce byly od roku 1474 součástí čimelického panství, které roku 1543 získali Deymové ze Stříteže. V roce 1597 došlo k dělení majetku po Aleši Deymovi a Nerestce připadly jeho synovi Janovi mladšímu Deymovi, po němž majetek převzal bratr Vilém. Jeden z bratrů založil v Dolních Nerestcích renesanční[2]tvrz. Po potlačení stavovského povstání byl Vilém odsouzen k manství, a když roku 1629 zemřel, byl jeho majetek zkonfiskován.[3]
Roku 1630 Nerestce koupila Vilémova příbuzná Eva Plotová, rozená Deymová ze Stříteže. Statek vlastnila do své smrti v roce 1663 a po ní tvrz získal Vilém Racek Hrobčický z Hrobčic. Během následujících let dosáhly dluhy panství takové výše, že bylo roku 1679 nuceně prodáno Petru Ignáci Říčanskému z Říčan.[3] Kupní smlouva uvádí prosté sídlo,[3] které bylo pravděpodobně během poslední třetiny sedmnáctého století upraveno v barokním slohu. Další přestavba pak následovala v první polovině osmnáctého století.[2]
Říčanským zámek patřil do roku 1687, kdy jej koupil Jan Antonín Kořenský z Terešova, kterého vystřídala Josefa Conensová, rozená Týřovská z Einsiedle. Od ní statek roku 1719 koupil Karel Gottlieb z Bissingenu a opět jej připojil k Čimelicím, u kterých už zůstal. V letech 1918 a 1946 proběhly stavební úpravy, při nichž byl zámek upraven na byty, a ztratil tak většinu slohových prvků.[3]
Stavební podoba
Zámek je dvoukřídlá jednopatrová budova. Starší východní křídlo je podsklepené.[3] V severním průčelí se dochovaly fragmenty sgrafitové rustiky. V přízemí se nachází zaklenuté dvouramenné schodiště s křížově klenutými podestami.[2] V západním křídle se nachází kaple svaté Anny,[3] jejíž interiér prostupuje oběma podlažími. Na ni navazuje prostor zaklenutý hřebínkovou klenbou. Místnost původně zabírala celou hloubku křídla, ale při mladších úpravách byla rozdělena příčkami.[2]
K památkově chráněnému areálu patří objekty hospodářského dvora (špýchar, stodola, kolna), ale kromě klenutých interiérů v zámecké budově jsou cenná také nejspíše barokní kamenná ostění a parapetní římsy některých oken nebo dochované dřevěné dveře a okna.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-09]. Identifikátor záznamu 125176 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Dolní Nerestce – zámek, s. 57–58.
Související články
