Dolní Bradlo

Dolní Bradlo
Lokalita
Charakter část obce
Obec Horní Bradlo
Okres Chrudim
Kraj Pardubický kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°48′3″ s. š., 15°44′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 125 (2021)[1]
Katastrální území Horní Bradlo (8,6 km²)
PSČ 539 53
Počet domů 57 (2011)[2]
Dolní Bradlo
Dolní Bradlo
Další údaje
Kód části obce 409961
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Bradlo je část obce Horní Bradlo v okrese Chrudim. Nachází se na jihovýchodě Horního Bradla. V roce 2009 zde bylo evidováno 85 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 130 obyvatel.[4]

Dolní Bradlo leží v katastrálním území Horní Bradlo o výměře 8,6 km2.[5]

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Z Bradla (farnost Libice u Chotěboře) prokazatelně uprchl v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku:[6] Jan Utíkal (1702–19.8.1787 Husinec), hostinský z Bradla, s celou svou rodinou.[7] V Münsterbergu se mu dne 7.9. 1742 narodil syn Jan, který po deseti dnech zemřel. V roce1752 měla rodina Jana Utíkala deset členů. Později všichni odešli do Husince, kde zakoupili 21.8.1753 hospodářskou usedlost a v roce 1765 i domek u kostela. Jan Utíkal pak převzal práci kostelníka. Jeho syn František byl v roce 1778 v Husinci konšelem a slušně zasloužilý starší církevní.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich, 2001, str. 337 a 414–415
  7. ↑ Ferdinand Hrejsa: Sborové Jednoty bratrské. Zprávy o sborech bratrských a o Bratřích v Prusích, Polsku, na Slovensku a v cizině a za protireformace i v zemích českých. In: Reformační sborník, Praha, 1939

Externí odkazy

Zdroj