Dny zrady

Dny zrady
Země původu ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazyk čeština
Délka 227 min
Žánr drama
Námět a scénář Miloslav Fábera
Otakar Vávra
Režie Otakar Vávra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jiří Pleskot
Bohumil Pastorek
Gunnar Möller
Jaroslav Radimecký
Martin Gregor
Bořivoj Navrátil
Hudba Zdeněk Liška
Kamera Jaromír Šofr
Střih Antonín Zelenka
Výroba a distribuce
Premiéra 1. dubna 1973
Distribuce Ústřední půjčovna filmů
Předchozí a následující díl
Dny zrady Sokolovo
Dny zrady na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dny zrady je dvoudílný československý dramatický film, který v roce 1973 natočil režisér Otakar Vávra.

Film, který si dal za úkol rekonstrukci události z roku 1938, popisuje události probíhající v období podpisu Mnichovské dohody (např. roztržky mezi henleinovci a československými vojáky na hranicích).

Film si zakládá na autenticitě, nicméně místy zkresluje dobové události (např. vyzdvihování role KSČ jako jediné skutečné obránkyně vlasti před Němci) a nelze jej brát jako hraný dokument událostí z roku 1938, vedoucích k podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí. Vystupování klíčových osob a jejich dialogy jsou přes jejich tendenční ztvárnění autentické a souhlasící se skutečností.

Je třeba brát v úvahu rok natočení filmu a černobílé podání úlohy KSČ a SSSR na jedné straně a československé buržoazie, která je zde označena za jednoho z viníků mnichovského diktátu. Také nasazení obrněných transportérů OT-810 není reálné.

Na druhé straně je třeba ocenit velkolepou výpravu filmu spočívající ve velmi věrných a nákladných exteriérech a interiérech a herecké ztvárnění jednotlivých rolí. Také masové scény jsou jedním z poznávacích znamení filmů režiséra O. Vávry.

Expresivně jsou ztvárněny scény z pohraničí, včetně reálné události v Habartově, které líčí boj četnictva a vojáků s německými ordnery.

Zvláštnosti filmu

Překvapující je použití pravdivých, ač málo známých skutečností:

  • podezření padající na část československé vlády, která si měla vyžádat tzv. půlnoční demarši u velmocí, aby učinila prezidenta Beneše a veřejnost povolnější k ústupkům vůči Hitlerovi
  • všeobecná mobilizace československé armády v září 1938 byla vyhlášena na základě schůzky anglického a francouzského velvyslance s prezidentem Benešem, kde padla okřídlená věta „vlády Francie a Velké Británie již nadále nemohou nésti riziko, aby radili Československu nemobilizovat“[zdroj?] a snaha o objektivitu spočívající v odhodlání části představitelů Anglie a Francie pomoci ČSR, viz první lord admirality sir Duff Cooper (Josef Langmiler) a nabídka demise dvou členů francouzské vlády.

Filmová místa

Obsazení

Jiří Pleskot Edvard Beneš
Bohumil Pastorek Klement Gottwald
Gunnar Möller Adolf Hitler
Jaroslav Radimecký Neville Chamberlain
Martin Gregor Édouard Daladier
Bořivoj Navrátil Sergej Sergejevič Alexandrovskij
Otakar Brousek Georges Bonnet
Josef Langmiler Duff Cooper
Jiří Holý plk. Fiala
Günter Zschieschow Karl Hermann Frank
Alexander Fred Joseph Goebbels
Rudolf Jurda Hermann Göring
Čestmír Řanda Gwatkin
Werner Ehrlicher Konrad Henlein
Vladimír Šmeral Milan Hodža
Jaroslav Rozsíval Horák
Jaromír Hanzlík Jiří
Jiří Krampol Karel
Vítězslav Jandák Standa
Svatopluk Beneš Newton
Michal Dočolomanský Jan Šverma
Vladimír Hlavatý Maurice Gamelin

Externí odkazy

Zdroj