Diskuse k portálu:Rostliny

Kolegům Hagarovi a Vlhubenému patří dík za založení a první úpravy nového portálu. Já jako laik si dovolím předložit návrh textu snad vhodnému na ttl.stránku portálu, který vymezí jeho působnost a uvede zároveň Související portály:

Portál Rostliny se zabývá hesly o jednotlivých druzích rostlin s výjimkou hub, lišejníků, vína a čaje, o které se starají související portály Houby, Čaj a Víno. Neřeší problematiku prostředí, kde rostliny žijí, tím se zabývají související portály Životní prostředí, Příroda, Zahrada a zahradnictví.--Zákupák 11. 11. 2009, 15:41 (UTC)

Prosím, portál je již ve finální podobě a pokud ho editujete, vše pište do diskuze. Díky moc Hagar 12. 11. 2009, 10:03 (UTC)

Omluva: bez diskuse jsem včera opravil Úvod, ale opomenutí zelených rostlin bylo tak fatální, že jsem ani neuvažoval o tom diskutovat. Prosím o prominutí, příště se nejprve ohlásím v diskusi. Přeji hodně sil k udržování a vylepšování portálu. Petr Karel 12. 11. 2009, 10:42 (UTC)

Ne, Já děkuji! Chyb má portál spousta jen pak ztrácím přehled. Jsem rád za všechny opravy, návrhy a připomíky. Dík Hagar 12. 11. 2009, 14:33 (UTC)

Dávám v úvahu sem vložit odkaz NČ:Cykasy--Zákupák 13. 11. 2009, 16:08 (UTC)

Pozor, wikislovník rozlišuje hesla s malým a velkým počátečním písmenem; odkaz {{Wikislovník|Rostlina}} proto vedl na prázdnou stránku - opravil jsem. Petr Karel 13. 11. 2009, 12:25 (UTC)

Dal jste si omezení, do kterých hesel vkládat odkaz sem, na portál. Nebudu raději tu šablonku dávat sám nikam. Pomohu s vypisováním novinek z rostlinné říše na titul.stránku portálu a oslovím autory hesel, zda se sem nezapojí. Toť vše. Já botanik nejsem ani trošičku, spíš mi jde o funkci portálů všeobecně.--Zákupák 16. 11. 2009, 20:40 (UTC)

Myslím, že to omezení není na mne. Já pochopil, že by se odkaz na portál neměl vkládat do všech článků, jelikož jim to na kvalitě nepřidává a zybtečné "tapetování" stránky odkazy na portál je spíš ke škodě. Prý se to řešilo někdy Pod lípou. Snažím se vycházet z diskuzí (I když je všechny nečtu) a podle toho tvořit portál. Pokud jsem přečetl něco špatně rád to napravím. Zatím to vnímám tak, že by odkaz n a portál měl být jen v centrálních článcích (např.: rostliny, botanika, kapradiny atd.), kde bude upozorňovat na svou existenci. Dík Hagar 16. 11. 2009, 21:12 (UTC)

Co kdybych do seznamu novinek připsal vždy i jméno autora, který heslo vložil? Smazáno by bylo se smazáním novinky po měsíci. Mělo by to řadu výhod, uznání autorovi, víme pak kdo tento druh hesel tvoří. Počkám na odezvu. --Zákupák 19. 12. 2009, 09:16 (UTC)

Konkrétně k portálu rostliny: Myslím si, že je to zbytečná práce navíc, portál není tolik navštěvovaný. Pokud se najde někdo kdo by měl chuť udělat z portálu "měsíčník" myslím, že by to bylo fajn, ale rozhodně to, dle mého názoru, nevadí. --Hagar 19. 12. 2009, 10:55 (UTC)

Ahoj. Vyskytl se tu článek Brocchinia hectoides, kdybyste s tím něco udělali, byl bych vděčný. Sám o tomhle nic nevím, tak do toho nechci moc sahat. Navíc na en: jsem našel Brocchinia hechtioides. Díky. --Harold 22. 2. 2010, 20:51 (UTC)

(především prosba na Hagara): objevují se tu teď články skládající se z taxoboxu a jedné téměř holé věty, např. Lycaste skinneri. Nemohl bys vždy napsat alespoň odstavec? Tyhle články pro mě jsou na hranici subpahýlu a čtenář, který je na wiki najde, si asi moc dobrého nepomyslí, když najde článek, který mu pouze sdělí, do jaké čeledi rostlina patří. --Vojtech.dostal 12. 3. 2010, 14:17 (UTC)

Dle mého názoru, je to lepší, než když nenajde nic. Po druhém případu jsem se koukal, nic. Po Lycatse se ještě podívám. Co se týče ostatních "obnovovaných" od Zp, myslím, že je důležité aby byly. Čtenář se dozví zařazení, latinský název a jak to vlastně vypadá. Mimo jiné jsou IMHO častěji rozšiřované existující články, než zákládání nových. --Hagar 12. 3. 2010, 15:47 (UTC)

Souhlasím s Vojtěchem Dostálem. Tohle jsou opravdu subpahýly, jenom tam je taxobox. A jako takové by měly být správně označeny s termínem rozšíření a poté pokud by se nestalo, tak smazány. Když na to přijde, tak takových článků i bez Zp jsem schopen vytvořit za den 500 nebo i 1000, stačí jen ctrlc, ctrlv a opravit pár údajů. Nějaké obnovování po Zp si myslím, že dá víc práce, než to dělat znova. Nemyslím si, že lidi láká rozšiřovat staré články, bere to tu radost ze založení. A přepisovat něčí článek je opruz, dělám to jen, když mě to překáží v cestě a máílokdy. Když už článek, tak alespoň několik vět, aby to mohl být pahýl. Myslím, že má pravdu Vojtěch Dostál i v tom, že si čtenář "si asi moc dobrého nepomyslí". Když narazí na 10 nebo 15 takových článků, tak pak si bude myslet, že takhle jsou všechny kytky a už na wikipedii ani chodit nebude.--Don Pedro 12. 3. 2010, 16:25 (UTC)

Nevím, mne váš názor přijde naprosto nepochopitelný :). Chápu to takhle: Podle vás je lepší, když člověk nenajde nic, než taxobox, obrázek, odkaz na commons, na kategorie, na cizojazyčné wikipedie? Vždyť pro wikipedii je lepší, když pokaždé najde něco, než když nenajde nic. Běžně se snažím napsat krátky popis, nebo místo výskytu. Přiznávám, že 2 Subpahýly jsou strašné. Trochu jsem vsadil na en wiki, kde je taky pouze 1 věta, podobného znění. U té 2. rostliny jsou 3 fotky na commons a pak nic,pokud myslíte, tak je smažte. Spíš by mne zajímal váš názor na toto: Wikipedista:Hagar/plány... Mne ty články přijdou o.k. Jediný problém je, že je to systematické zakládání pahýlů. --Hagar 12. 3. 2010, 16:36 (UTC)

Myslím si, že od toho, aby se člověk dozvěděl o zařazení, synonymech atd. je spíš server biolib. Wikipedie je encyklopedie. Když se odhlédne od mé antipatie k pahýlům, to teď nechme stranou. Osobně bych dal přednost tomu, aby se když už se zakládá článek, tak připsalo alespoň pár vět, aby to mohl být pahýl. Taxobox a 1 věta je subpahýl. Takových článků jsem schopen, pokud bych se tomu mohl naplno věnovat, založit do konce května 30 000, Zp k tomu není potřeba. Nevím, co by tomu lidé řekli. Zakládal bych jen články, o kterých jsem schopen alespoň pár vět napsat, takových možností má i botanický laik tisíce. --Don Pedro

No, já bych byl šťastný a horlivě pěl chválu na tvojí hlavu. V obnovování těch článku pokračovat budu. Pokusím se vždy napsat alespoň pár vět, nebo umístit galerii. OK? --Hagar 12. 3. 2010, 16:56 (UTC)

Myslím, že pokud to bude třeba jako čistec lesní, tak se to dá ještě akceptovat jako pahýl, i když tak tak. Kratší (kde bude jen úvodní věta) už bych nedělal. Jinak české rodové jméno v taxoboxu bych psal s malým písmenen. Jinak pokud se chyeš snadno dostat k světovému rozšíření, tak tady [2], stačí zadat vědecký název, je tam mapka stačí kliknou na druhou "zeměkouli vpravo u článku" (ale jen pro druhy rostloucí ve Skandinávii), třeba čistec lesní: [3]. Z toho se dá snadno slovně popsat kde roste a dát to jeko refernenci.--Don Pedro 12. 3. 2010, 17:11 (UTC)

Dík vypadá to moc pěkně. --Hagar 12. 3. 2010, 17:19 (UTC)

Dohodněme se prosím zakládat články alespoň v rozsahu čistec lesní, souhlasíš, Hagare? Já mám stejný názor jako D. Pedro --Vojtech.dostal 13. 3. 2010, 13:05 (UTC)

Prosím, mrkněte a proveďte nějaké základní úpravy v anonymem založeném článku Nepukalka vzplývající. Možná by bylo vhodnější ten úvod vložit do vlastního článku o rodu. Nechávám to na vás, já o tom nic nevím. :-) --Harold 17. 3. 2010, 21:04 (UTC)

hotovo --Vojtech.dostal 18. 3. 2010, 16:00 (UTC)

Už ten úvodní článek je psán natolik odborně, že běžný zahrádkář či domácí pěstitel kytiček a kaktusů číst dál nic nebude. Tak jak je jej doporučuji přenést níže (beztak je tam díra) a nahradit přívětivějším textem z učebnic základní školy. Zmínit existenci stromů, keřů, květin atd.. Ale ty odborné stati z portálu nerušit, aby i odborníci portál vzali za svůj.--Zákupák 25. 4. 2010, 04:36 (UTC)

Zdravím vás, kolegové. Na Wikipedii existuje WikiProjekt Chráněná území. V rámci zakládání desítek hesel o národních přírodních rezervacích, památkách a přírodních rezervacích a památkách na Wikipedii vzniklo mnoho červených odkazů na zatím neexistující články o ohrožených rostlinách a zvířatech. Dovolil jsem si založit (zatím za Středočeský kraj) seznam požadovaných hesel z oblasti flóry a chtěl bych vás poprosit, zda-li byste při úvahách, která nová hesla založit, nemohli k tomuto seznamu přihlédnout. Díky a přeji vám mnoho úspěchů. --Krvesaj 8. 12. 2010, 00:23 (UTC)

Doporučuji to samé vložit ještě na wikiprojekt biologie. --Vojtech.dostal 8. 12. 2010, 10:52 (UTC)

Půjčil jsem si v českolipské knihovně knihu Jehličnaté dřeviny (Musil, Hamerník) z roku 2007, určenou dle záhlaví pro vysoké školy a podle ní je třídění jiné, než v mnoha desítkách hesel české wikipedie psaných dle starších zdrojů. Je toho tolik a já jsem jen laik, to chce odborníka, aktuální zdroje a moc času.--Zákupák (diskuse) 26. 7. 2014, 10:16 (UTC)

Je to tak. Co se týče rostlin, čerpáme přednostně z APG III, takže máme poměrně jasnou a srozumitelnou autoritu. Není to snadné, ale v tak dynamickém oboru, jako je systematika, asi nic nenaděláme. --Vojtěch Dostál (diskuse) 26. 7. 2014, 12:03 (UTC)

Ano, pro krytosemenné je to O.K. Tam už je poznání hlavních fylogenetických linií takové, že systematika může být stabilní; navíc jsou v APG III primární klady, nikoli jejich taxonomické ranky (i když se snaží držet klasické přípony). U nahosemenných je tomu ale jinak. Sice nevím, co konkrétně Zákupák míní tím "všechno jinak", ale domnívám se, že je to kolísající označení taxonomických ranků jehličnanů (pododdělení, třídy, řády apod.) a odpovídajících přípon (mimochodem – kniha, na kterou odkazuje, může být vzhledem k datu vydání z tohoto hlediska již úplně zastaralá, i když byla psána před necelými 10 lety). Chceme-li u nahosemenných "stabilní" systematiku s taxonomickými ranky, jsou zde dva principiální problémy:

• dosud není s dostatečnou věrohodností rozhodnuto o základním větvení fylogenetického stromu (např. kde se odvětvují Gnetophyta? - koncovku skupiny si upravte dle libosti podle Vámi uznávaného systému :-) ), od kterého se přirozené názvosloví musí odvíjet;
• jak se vměstnat mezi klasifikaci nižších rostlin (vycházet z podříše zelených rostlin) a klasifikaci krytosemenných, aby se respektovala přirozenost taxonů a přitom bylo dostatek těch "normálních" použitelných taxonů (myslím těch bez předpon supra-, mid-, infra-, parv- apod., tedy aby stačily super- (nad-) a sub- (pod-))

Příkladem těchto tzv. lineárních taxonomických systémů je pokus publikovaný společně s APG III ve stejném čísle Botanical Journal of the Linnean Society^{[a 1]} a o dva roky později rozpracovaný a aktualizovaný.^{[a 2]} Skupina odpovídající embryofytům je postavena na úroveň třídy, pro kterou je navrženo jméno Equisetopsida, tradiční oddělení mají úroveň podtříd, některé tradiční meziúrovně musely vymizet. Nemám dost informací o tom, jak se podobné pokusy uchytily u jehličnanologů a už vůbec bych si netroufal kvůli tomu měnit tradičnější systém použitý v článcích a taxoboxech české wikipedie.

Zatím nevím o podobné autoritě jako APG, která by si troufla u nahosemenných potlačit tradiční ranky a přejít ke kladům. Vidím to ale tak, že se časem prosadí přístup bližší kladistickému pojetí jako u krytosemenných v APG III. Do té doby bude nastavení úrovní v různých zdrojích (a to nikoli zastaralých) kolísat. Jediné, co můžeme pro čtenáře wikipedie udělat, je informovat ho o této relativnosti taxonomických úrovní, aby je nebral jako dogma a zbytečně je needitoval. A pokud možno doplnit mu do článků na systému nezávislý fylogenetický strom dané skupiny, který mu řekne mnohem více, než přípona jejího názvu. Petr Karel (diskuse) 4. 8. 2014, 11:00 (UTC)

---

Je-li na Zemi opravdu 350 000 druhů rostlin, (tedy potencionálních hesel), pak při tempu cca 4 hesla denně bez botů čeká zdejší wiki-botaniky práce přes 24o let.--Zákupák (diskuse) 21. 3. 2015, 20:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Roztočů je asi milion druhů a řekl bych, že přibývají tempem cca 2/rok :-) to jen pro srovnání. Proti tomu se tempo psaní botanických článků zdá jako extrémně rychlé --Vojtěch Dostál (diskuse) 21. 3. 2015, 20:44 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Rozhodl jsem se se tohoto sirotka ujmout a postupně jej přepracovat. Cílem je spíše pracovní než staticky informativní portál, který bude, když se dílo podaří, podporou tvorby botanických článků na wiki. Moc rychle to ale asi nepůjde. Uvítám veškeré náměty k vylepšení, připomínky a zejména nabídky ke spolupráci na tomto portálu. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 10. 2015, 13:23 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

@Vojtěch Zavadil: Zdravím Vojtěchu, jsem rád, že jste se toho ujmul, vypadá to hezky, z části i česky ;-). Když tak bych někdy přispěl zajímavostmi. --OJJ, Diskuse 11. 10. 2015, 16:39 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

U obrázku měsíce (prstnatec májový) chybí popisek. Je to nejen proti zásadě wikipedie, ale i proti účelu prezentace na titulce portálu a zájmu čtenářů, kteří si nemohou kliknout na související článek.

Popisek se sice zobrazuje v bublině, ale chybně ("prstenec májový"), a když ho chci editovat, dostanu se akorát na nějaké šablony. Prosím, spravte to někdo, kdo se k tomu dokáže dostat. Díky. Petr Karel (diskuse) 12. 10. 2015, 09:46 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Podívám se na to. Vojtěch Zavadil (diskuse) 13. 10. 2015, 07:24 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Díky za rychlé vyřešení. Petr Karel (diskuse) 13. 10. 2015, 07:38 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Kolega Jan Kovář BK byl rychlejší, dík patří jemu. Vojtěch Zavadil (diskuse) 13. 10. 2015, 23:41 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Zdravím, smím se zeptat, proč obrázky měsíce opět nemají popisky? Na prosinec jsem přidal, snad jsem neudělal něco špatně. --Jan Kovář^BK (diskuse) 6. 12. 2015, 16:52 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Díky. Vojtěch Zavadil (diskuse) 6. 12. 2015, 22:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Vzhledem ke změně životního stylu se v současné době wikipedii téměř nevěnuji a v dohledné budoucnosti to zřejmě nebude jiné. Proto odstupuji od (v poslední době stejně již jen formální) údržby portálu. Pokud se jej někdo ujme, bude to dobře. Vojtěch Zavadil (diskuse) 30. 7. 2017, 07:55 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Vážení kolegové, jak jste si možná všimli, ujal jsem se před několika týdny správy portálu a postupně pracuji na jeho proměně v čtenářsky obsáhlejší a pravidelně aktualizovanou, přehlednou vstupní bránu do světa rostlin zde na Wikipedii. Budu rád za vaši spolupráci, připomínky i přidávání námětů na další činnost do sekce Údržba. Plus konkrétně k ní mám dotaz - co se sekcí "Naplatná taxonomie"? Při letmém prohlédnutí zmíněných článků se zdá, že většina z nich již s problémem nějak naložila, ale o revizi a jejich případné odstranění bych zkusil poprosit třeba kolegu Vojtěcha Zavadila. Všem přeji mnoho zdaru při zakládání nových botanických hesel a krásný podzim, --Borzywoy (diskuse) 28. 9. 2018, 09:16 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Tak mě dnes napadlo udělat si takový průzkum, kolika články máme zde na projektu zastoupeny jednotlivé čeledi rostlin. Výsledky přikládám, třeba zaujmou i někoho dalšího. (Počítám pouze články o jednotlivých taxonech bez různých odrůd apod. Tam, kde je patrná dvojí kategorizace, např. bobovité a luštěniny, jsem výsledky plus mínus odhadl).

1. Bobovité - cca 350 článků
2. Hvězdnicovité - 245 čl., 1x DČ
3. Brukvovité - cca 190 čl., 1x DČ
4. Borovicovité - cca 180 čl., 2x NČ (zhruba 3/4 všech zástupců)
5. Růžovité - cca 175 čl., 2x DČ
6. Šáchorovité - 165 čl.
7. Vřesovcovité - 164 čl. (velká část z nich ale víceméně subpahýlovitého charakteru)
8. Lipnicovité - 161 čl.
9. Pryskyřníkovité - 156 čl.
10. Hluchavkovité - 120 čl., 1x DČ
11. Kaktusovité - 107 čl. (z toho ale téměř polovina rod rebucie), 1x DČ
12. Miříkovité - 85 čl.

Překvapením je jistě to, že obrovská čeleď vstavačovitých se u nás s 66 články nedostala ani do první dvanáctky. Z jednotlivých rodů jsou nejlépe zpracovány ostřice (125 článků), borovice (72, tj. zhruba 2/3 všech), jedle (49, tj. prakticky všechny), rebucie (45) a pryskyřník (44), těsně následovány dubem (41). --Borzywoy (diskuse) 22. 6. 2019, 16:40 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Milí kolegové (Vojtěch Zavadil, Vojtěch Dostál, Petr Karel, Pelát),

po podrobnějším zkoumání zdejších článků a několika dostupných aktuálnějších zdrojů týkajících se nahosemenných rostlin je zřejmé, že tato oblast zde potřebuje opravdu komplexní revizi. Jedna věc je samotný článek nahosemenné, jehož neaktuální a nepříliš kvalitní obecnou část (popis, atd.) hodlám přepracovat na základě anglického článku (https://en.wikipedia.org/wiki/Gymnosperm) a informací z těchto článkůː http://phylodiversity.net/donoghue/publications/MJD_papers/2007/164_Cantino_Taxon07.pdf, https://www.mapress.com/phytotaxa/content/2011/f/pt00019p070.pdf.

Druhá věc je ovšem samotná systematika a do toho bych se sám bez vaší odborné konzultace a pomoci opravdu nechtěl pouštět. Stav na české wikipedii je teď zcela chaotický, v různých článcích se objevují minimálně tři zcela rozdílná pojetí (srov. články Semenné rostliny, Nahosemenné a Jehličnany. Pojem "jehličnany" je v různých článcích používán v různých smyslech a na různých taxonomických úrovních. Další zmatek ve smyslu "každý pes jiná ves" je pak v taxoboxech jednotlivých rodů a druhů. Chtělo by to asi konsenzuálně zvolit jeden dostatečně aktuální a reprezentativní zdroj a na jeho základě pak přepracovat jednotlivé články tak, aby se vzájemně nerozporovaly. V současném stavu to čtenáři spíše zamotá hlavu, než aby se něco dozvěděl.

Co o tom soudíte a jaká reference by se dle vás měla pro systém použít? Ono kompletně jasno v tom není a možná nikdy nebude (viz výše diskuse před pěti lety), ale ty zdroje, které uvádím, se v základních věcech prakticky shodují a stávající situace skutečně volá po úpravě. Díky za odpověď, pěkný den, --Borzywoy (diskuse) 7. 9. 2019, 12:47 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Jsem spíš pro Christenhusze, a to ze dvou důvodů - navazuje na APG a máme zde podle něj (tedy s odpovídajícím nastavením úrovně základních ranků) i kapraďorosty. Ale vůbec na tom netrvám, systém pro mě není tak důležitý a stačí mi pokud možno aktuální fylogenetický strom; chápu však jeho důležitost pro dobré utřídění wikičlánků a pro jejich taxoboxy. Možná něco aktuálního vyšlo česky, ale nemám přehled, je to nyní poněkud stranou mého zájmu. Jinak "zmatek" není (ve wiki i zdrojové literatuře) jen v českých názvech, ale i mezinárodních, pokud se důsledně nerozlišuje mezi kladistickým (nepřipouštějícím parafyletické taxony) a mírnějším fylogeneticko-systematickým přístupem - jejich rozdílnost způsobuje odlišnost jak definice tak vymezení obsahu vyšších taxonů.

Dát do pořádku jednotlivé články, zejména všechny taxoboxy, bude fuška, přeji Vám hodně elánu a výdrž. Zdraví Petr Karel (diskuse) 9. 9. 2019, 09:54 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

@Petr Karel: Díky za vyjádření. Podle Christenhusze mají systematiku i na EN, jeho komplexní převod do české wiki by ale přinesl obrovské komplikace vzhledem k tomu, že např. u cykasů neuznává čeleď Stangeriaceae, v jehličnanech zavádí nové řády Araucariales a Cupressales (dosud jsme všechny řadili pod borovicotvaré) atd. No, v prvé řadě se vrhnu na ten základní článek, jakmile práce a rodina dovolí; jeho tvrzení např. o tom, že nahosemenné jsou mezičlánkem mezi kapradinami a krytosemennými, už asi dnes opravdu neobstojí. --Borzywoy (diskuse) 9. 9. 2019, 10:12 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Dovoluji si upozornit na zahájemou diskusi ve wikiprojektu biologie a uvítám příspěvky editorů zabývajících se rostlinami. Děkuji. Petr Karel (diskuse) 20. 1. 2020, 11:59 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Vojtěch Zavadil:, @Petr Karel:, @Pelát: Zdravím kolegy. Na botany.cz se objevily nové české názvy šalvěj rozmarýna a šalvěj Yangova. Myslíte, že už je záhodno přesunout na ně i naše články, nebo je "nejočekávanějším názvem" stále rozmarýn lékařský a perovskie lebedolistá? Novou taxonomii včetně latinských jmen jsem do článků doplnil už před časem. S pozdravem, --Borzywoy (diskuse) 16. 12. 2021, 09:29 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Borzywoy: Po zvážení okolností jsem pro přesun. Vzhledem k tomu, že oba názvy jsou silně zažité, chce to celou věc v článcích vysvětlit (vč. toho, proč se bývalá Perovskia atriplicifolia nejmenuje prostě Salvia atriplicifolia) a věnovat taxonomii alespoň větu i v úvodu obou článků. Původní zažité názvy uvedené jako synonyma v úvodu bych dal tučně. Vojtěch Zavadil (diskuse) 16. 12. 2021, 12:32 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Vojtěch Zavadil: Děkuji za vyjádření, provedeno. Jinak když už jsme u těch šalvějí, tak ještě jeden dotaz: připravuji si článek o další významné kalifornské kytce - Salvia mellifera. Co se týče českého názvu, tak po internetu se porůznu objevuje jako "šalvěj černá" (analogicky k anglickému "black sage"), ale jsou to vesměs komerční stránky nabízející vykuřovadla apod. Nevíte, zda tento název uvádí i nějaký autoritativnější zdroj (já takový nenašel), nebo bude lepší to založit pod latinským názvem a z českého vést přesměrování? Děkuji a krásné dny přeju, --Borzywoy (diskuse) 17. 12. 2021, 15:22 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Borzywoy: Pořádný botanický zdroj jsem nedohledal, našel jsem ji ale pod tímto názvem ve fotogalerii 1. lékařské fakulty UK, tím by se asi zdrojovat dalo, byť si o původu názvu v tomto případě nedělám iluze. Je to na zvážení, obě verze jsou přijatelné. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 17. 12. 2021, 16:04 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Borzywoy: @Pelát: @Petr Karel: @Kostka Martin: Zdravím, píšu článek o lomikamenech rodu Micranthes a jsem na vážkách, jaký název článku zvolit. V češtině se nadále používá název lomikámen pro zástupce obou rodů, Saxifraga i Micranthes. Pojmout stránku Lomikámen jako rozcestník a články o obou rodech s rozlišovačem v závorce se mi moc nezamlouvá, je to hodně asymetrické. Zatím se spíše kloním k tomu, nechat rod Saxifraga v čl. Lomikámen s šablonou Možná hledáte lomikámen rodu Micranthes a Micranthes dát do čl. s rozlišovačem, tedy Lomikámen (Micranthes). Není to ideální, ale kdo se zabývá severskou či vysokohorskou přírodou, nakonec se k těm mikrantesům prokliká. Co si o tom myslíte? Post scriptum: Lomikameny jsou na české wiki dosud opomíjená skupina a články tu nemají ani některé druhy rostoucí u nás. S tím by se mělo něco dělat. :-) Vojtěch Zavadil (diskuse) 12. 2. 2022, 14:23 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Vojtěch Zavadil: Dobrý den, ano, udělal bych to tak jak říkáte; ostatně velmi podobné řešení máme třeba už u mochyní. --Borzywoy (diskuse) 12. 2. 2022, 15:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@Vojtěch Zavadil. Zdravím Vás! I mně to připadá jako rozumné řešení :-) Kostka Martin (diskuse) 12. 2. 2022, 19:20 (CET)Odpovědět[odpovědět]

Zdroj