Diplomatické války

Diplomatické války je označení pro spory o pravost písemností, vedené v 16. - 17. století. V jejich průběhu byly vypracovány nové postupy, které vedly k významnnému rozvoji diplomatiky. Diplomatické války se dělí se na dvě etapy.

Bella diplomatica forensia

Tato etapa diplomatických válek zahrnuje zejména hospodářské boje, vedené pomocí starých listin včetně falz. Diplomatika byla v těchto sporech užívána jako praktická metoda k ověření pravosti, nikoliv jako svébytná věda.

Bella diplomatica litteraria

Tato etapa zahrnuje spory historiků, ve kterých se diplomatika stává samostatnou vědeckou disciplínou s nemalým významem. Významný byla zejména pře Daniela Papebrocha a Jeana Mabillona. Belgický jezuita Daniel Papebroch napadl pravost některých benediktinských písemností. Jean Mabillon k jejich obhajobě shromáždil přes 1000 listin a použil nové srovnávací metody ověření. Pravost listin prosadil v díle „De re diplomatica libri sex“ (1681). Jeho práce znamenala velký pokrok, který nebyl až do 19. století překonán.

Literatura

  • Hlaváček, Ivan – Kašpar, Jaroslav – Nový, Rostislav 2002: Vademecum pomocných věd historických. Praha.
  • Šebánek, Jindřich - Fiala, Zdeněk - Hledíková, Zdeňka 1971: Česká diplomatika do roku 1848. Praha.

Zdroj