Diplomacie velkého klacku

Karikatura uplatňování diplomacie velkého klacku Theodora Roosevelta v Karibiku od Williama Allena Rogerse (1904)

Diplomacie velkého klacku (někdy také politika velkého klacku nebo ideologie velkého klacku) byla uplatňována americkým prezidentem Theodorem Rooseveltem (ve funkci v letech 1901 až 1909). Název je odvozen od Rooseveltova aforismu „Mluv tiše a nos velký klacek; dojdeš daleko“ (anglicky speak softly and carry a big stick; you will go far).[1][2] Sám Roosevelt popsal svůj styl zahraniční politiky jako „uplatňování inteligentního předvídání a rozhodného jednání dostatečně dlouho před případnou krizí“.[3] V jeho praxi měla diplomacie velkého klacku pět složek. Za prvé bylo nezbytné disponovat značnými a pro protivníka odstrašujícími vojenskými kapacitami. V té době to znamenalo zejména moderním námořnictvem. Dalšími složkami bylo jednat spravedlivě vůči jiným národům; nikdy neblafovat; udeřit pouze tehdy, když jste připraveni zasáhnout tvrdě; a být ochoten dovolit protivníkovi, aby si při porážce „zachoval tvář“.[4]

Podstatou této formy diplomacie byla dovednost mírumilovného vyjednávání, ovšem s možností tvrdé reakce, pokud se vyjednávání nepovede. Současně vyhrožování „velkým klackem“ neboli armádou se silně pojí s pojetím reálpolitiky, která implikuje snahu o politickou moc, která se podobá machiavelistickým ideálům.[5] Je srovnatelná s diplomacií dělových člunů.

Historie

Ačkoli byl tento princip použit i před Roosevelterm, proslul zejména za jeho prezidentství. Roosevelt několikrát použil námořnictvo coby doplněk své diplomacie během prosazování Monroeovy doktríny, respektive během rozmanitých intervencí v Latinské Americe. Roosevelt také v roce 1907 vyslal na demonstrativní plavbu kolem světa tzv. velkou bílou flotilu. Šlo o flotilu šestnácti bitevních lodí, která během čtrnácti měsíců podnikla plavbu kolem světa. Během plavby flotila kotvila v řadě zemí, kde provedla přátelskou návštěvu a při tom těmto zemím demonstrovala velikost amerického vojenského námořnictva.[6]

V roce 1902 evropské mocnosti (Spojené království, Francie, Itálie a Německo) uvalily námořní blokádu na Venezuelu, která pod vládou prezidenta Cipriana Castra odmítla platit dluh. Castro doufal v zásah USA dle Monroeovy doktríny. Roosevelt však blokádu pouze odsoudil, ale nezasáhl (pouze vyzval evropské státy ke stažení a uvedl v pohotovost námořnictvo na Kubě), jelikož Monroeova doktrína implikovala zásah pouze při vojenské invazi do latinskoamerických zemí. V roce 1904 proto vydal tzv. Rooseveltův dodatek k Monroeově doktríně, ve kterém stanovil, že Spojené státy mohou zasáhnout v zemích Latinské Ameriky i v případě, kdy tyto země zásadně „poruší závazky či poškodí své vztahy vůči civilizovaným zemím“.[7]

Roosevelt tuto diplomacii uplatňoval také při hájení zájmů USA při stavbě průplavu skrz Střední Ameriku (ať už při plánu Nikaragujského průplavu, tak při stavbě Panamského průplavu po jeho převzetí Američany).[8][9]

Po španělsko-americké válce (1898) USA v letech 1898 až 1902 vojensky okupovaly Kubu. Roosevelt použil svou diplomacii k vyjednání podmínek pro stažení amerických vojsk, a to včetně zachování amerického politického a obchodního vlivu v zemi a získání základny Guantánamo.[10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Big stick ideology na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Mluv tiše a nos velký klacek - před 120 lety formuloval Theodor Roosevelt princip americké zahraniční politiky | SECURITY MAGAZÍN. www.securitymagazin.cz [online]. [cit. 2025-07-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ Íránský uran a ministryně Clintonová. ČRo Plus [online]. 2009-07-22 [cit. 2025-07-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ MCCULLOUGH, David G. The path between the seas : the creation of the Panama Canal, 1870-1914. [s.l.]: New York : Simon and Schuster 710 s. Dostupné online. ISBN 978-0-671-24409-5. 
  4. ↑ NOLAN, Cathal J. Ethics and Statecraft: The Moral Dimension of International Affairs. [s.l.]: Bloomsbury Academic 256 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-31493-3. (anglicky) 
  5. ↑ Big Stick and Dollar Diplomacy. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2025-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-14. 
  6. ↑ Great White Fleet. history.navy.mil [online]. [cit. 2025-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1999-01-28. 
  7. ↑ Roosevelt Corollary to the Monroe Doctrine [online]. [cit. 2025-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ CONNIFF, Michael L. Panama and the United States: The Forced Alliance. [s.l.]: University of Georgia Press 201 s. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ BERMANN, Karl. Under the Big Stick: Nicaragua and the United States Since 1848. [s.l.]: South End Press 339 s. Dostupné online. ISBN 978-0-89608-323-3. (anglicky) 
  10. ↑ BAILEY, Thomas Andrew. A diplomatic history of the American people. [s.l.]: Englewood Cliffs, N.J. : Prentice-Hall 1146 s. Dostupné online. ISBN 978-0-13-214726-2. 

Externí odkazy

Zdroj