Dikika

Poloha Dikiky (nahoře) na okraji Afarského trojúhelníku

Dikika je paleoantropologické naleziště ležící jižně od řeky Awaš v Afarském trojúhelníku v Etiopii. Lokalita byla pojmenována podle místního názvu kopce, který se nachází uprostřed tohoto naleziště. Jako naleziště fosilií se Dikika stala známou v roce 1972 na základě pozorování amerického geologa Jona Kalba a jeho Mezinárodní afarské výzkumné expedice.[1] Celosvětovou pozornost si však získala až poté, co zde Zeresenay Alemseged v roce 2000 v rámci svého výzkumného projektu Dikika, který započal roku 1999, objevil velmi dobře zachovalou kostru hominina. Tato fosilie s vědeckým označením DIK-1/1 je považována za nejkompletnější exemplář druhu Australopithecus afarensis. Tato kostra je známá i pod jménem Selam. Toto slovo znamená v amharštině mír.

V blízkosti Dikiky leží naleziště Hadar. To se nachází o něco severněji a byla zde nalezena řada dalších fosilií patřících homininům. Mezi nimi byla i známá kostra Lucy (samice druhu Australopithecus afarensis) a Ardi (samice druhu Ardipithecus ramidus). V této oblasti byly také objeveny nejstarší známé kamenné nástroje, jejichž stáří je přibližně 2,6 až 2,5 milionu let. Afarská pánev (neboli Afarský trojúhelník) je považována za jednu z kolébek lidstva.[2]

V létě roku 2010 mezinárodní tým výzkumníků vedený Alemsegedem z Kalifornské akademie věd v San Franciscu a Shannon McPherronovou z Max-Planck-Institut für evolutionäre Anthropologie v časopisu Nature informoval o objevu 3,39 milionu let starých pravděpodobných škrábanců a řezných stop na zkamenělých zvířecích kostech, které byly interpretovány jako důkaz, že Australopithecus afarensis již seškrabával maso z žeber a kostí pocházejících z končetin.[3] Tato interpretace oškrabávání je však považována za kontroverzní, protože oškrabávání nelze spolehlivě odlišit od stop po kousnutí krokodýlem.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dikika na německé Wikipedii.

  1. ↑ KALB, Jon E. Adventures in the bone trade: the race to discover human ancestors in Ethiopia's Afar depression. New York: Copernicus books, 2001. ISBN 978-0-387-98742-2. S. 57. 
  2. ↑ SEMAW, S.; RENNE, P.; HARRIS, J. W. K. 2.5-million-year-old stone tools from Gona, Ethiopia. Nature. 1997-01, roč. 385, čís. 6614, s. 333–336. Dostupné online [cit. 2025-08-18]. ISSN 1476-4687. doi:10.1038/385333a0. (anglicky) 
  3. ↑ MCPHERRON, Shannon P.; ALEMSEGED, Zeresenay; MAREAN, Curtis W. Evidence for stone-tool-assisted consumption of animal tissues before 3.39 million years ago at Dikika, Ethiopia. Nature. 2010-08, roč. 466, čís. 7308, s. 857–860. Dostupné online [cit. 2025-08-18]. ISSN 1476-4687. doi:10.1038/nature09248. (anglicky) 
  4. ↑ SAHLE, Yonatan; EL ZAATARI, Sireen; WHITE, Tim D. Hominid butchers and biting crocodiles in the African Plio–Pleistocene. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2017-12-12, roč. 114, čís. 50, s. 13164–13169. Dostupné online [cit. 2025-08-18]. doi:10.1073/pnas.1716317114. PMID 29109249. 

Externí odkazy

  • Ancient animal and human bone cuts could be the work of crocodile teeth instead of early butchers Dostupné online
  • Max-Planck-Institut für evolutionäre Anthropologie: Übersicht über die Zielsetzungen der Feldforschung in Dikika Dostupné online
  • Die ersten Kratzspuren des Menschen. Dostupné online

Zdroj