Dichazurga

Dichazurga Дихазурга / Дихажәыргьа / Абаақыҭ დიხაზურგა
Poloha
Souřadnice	42°36′50″ s. š., 41°50′55″ v. d.
Nadmořská výška	180 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Abcházie Abcházie (de facto) Gruzie Gruzie (de jure)
Okres	Gali
Dichazurga
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	972 (2011[1])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dichazurga nebo Dichažurgja nebo Abaakyt (abchazsky Дихазурга nebo Дихажәыргьа nebo Абаақыҭ, gruzínsky a megrelsky დიხაზურგა – Dichazurga) je vesnice v Abcházii v okrese Gali. Leží přibližně 13 km východně od okresního města Gali. Obec sousedí na západě s Machundžrou, na severu s Gumryšem v okrese Tkvarčeli, které od sebe odděluje řeka Chob a Vodní nádrž Gali, na severovýchodě s Papynyrchvou, na východě s Ruchi a s Tkaiou, které se obě nachází v gruzínském kraji Samegrelo – Horní Svanetie a odděluje je od Dichazurgy řeka Inguri, a na jihozápadě s Čuburchindží.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Dichazurga (rusky Чубурхинджская сельская администрация, abchazsky Ҷубурхьынџь ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Dichazurginský selsovět (Чубурхинджский сельсовет).

Části obce

Součástí Dichazurgy jsou následující části:^[2]

• Dichazurga / Abaakyt (Дихазурга / Дихажәыргьа / Абаақыҭ)
• Zeni (Зени) – gruz. ზენი
• Chole (Холе) – gruz. ხოლე
• Ocarce (Оцарце) – gruz. ოცარცე

Historie

Dichazurga byla v minulosti součástí gruzínského historického regionu Samegrelo, od 17. století Samurzakanu. Po vzniku Sovětského svazu byla vesnice součástí příhraničí Abchazské ASSR s Gruzií, přičemž všichni obyvatelé se hlásili k megrelské národnosti. Obec spadala pod okres Gali.

Během války v Abcházii v letech 1992–1993 byla obec ovládána gruzínskými vládními jednotkami. Na konci této války se zdejší obyvatelé, z nichž téměř dvě třetiny z Abcházie uprchly, ocitli pod vládou separatistické Abcházie. Dle Moskevských dohod z roku 1994 o klidu zbraní а o rozdělení bojujících stran byla Dichazurga začleněna do nárazníkové zóny, kde se o bezpečnost staraly mírové vojenské jednotky SNS v rámci mise UNOMIG. Mírové sbory Abcházii opustily poté, kdy byla v roce 2008 Ruskem uznána nezávislost Abcházie. Během tohoto období docházelo v obci nebo v její blízkosti k příhraničním incidentům a přestřelkám s mrtvými na obou stranách.^[3]

Od roku 2008 se o bezpečnost a o hranici s Gruzií starají abchazské a ruské vojenské jednotky. To vedlo k dalším různým incidentům, kdy například předseda okresu Gali Beslan Aršba potvrdil, že v Dichazurze bylo vypáleno pět domů poté, kdy se zde stali tři příslušníci abchazské pohraniční stráže obětí ostřelování. Pachateli byli příbuzní a přátelé těchto tří pohraničníků a starosta obce Riap, kteří přišli pomstít jejich smrt.^[4] Mezi další problémy obce patřily v roce 2013 únosy, za které byli zodpovědní abchazští, ruští i gruzínští členové dobře organizovaného kriminálního gangu čchvartalského vora v zakoně Mamuky Čkadvy, jenž byl toho roku vyhoštěn z Ruska. Tito zločinci páchali únosy na abchazské i gruzínské straně řeky Inguri, kdy v noci po vloupání do domu unášeli spící (a bohatou) oběť a žádali výkupné.^[5]

Obyvatelstvo

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 972 a jejich složení následovné:^[1]

• 955 Megrelců (98,3 %)
• 7 Gruzínů (0,7 %)
• 3 Rusové (0,3 %)
• 7 příslušníků ostatních národností (0,7 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci 616 obyvatel, v celém Dichazurginském selsovětu 2625 obyvatel.^[6]

Odkazy

Literatura

• Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
• Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference

Zdroj