Dendroscansor decurvirostris
 Dendroscansor decurvirostris
| |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
| Třída |
ptáci (Aves) |
| Podtřída |
letci (Neognathae) |
| Řád |
pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď |
pokřovníkovití (Acanthisittidae) |
| Rod | †Dendroscansor Millener & Worthy 1991 |
| Binomické jméno | |
|
Dendroscansor decurvirostris Millener & Worthy 1991 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dendroscansor decurvirostris, maorsky Manu paea, je vyhynulý druh pokřovníka, který se kdysi vyskytoval na Jižním ostrově Nového Zélandu. Tento malý pěvec se umisťuje do samostatného rodu Dendroscansor. K popisu druhu došlo v roce 1991.[1]
D. decurvirostris je znám pouze z kosterních pozůstatků z pozdního pleistocénu a z holocénu. K roku 2022 bylo nalezeno pouhých šest exemplářů na čtyřech lokalitách (jedna lokalita je v Southlandu, tři se nachází v severozápadní části Jižního ostrova).[2]D. decurvirostris představoval malého pěvce o váze pouhých 30 g (stále mnohem více, než nejtěžší současně žijící zástupce pokřovníkovitých, kterým je pokřovník alpínský). Z krátkého kýlu kosti hrudní (sternum) se odvozuje, že D. decurvirostris měl pouze krátké létací svaly a neuměl létat.[3] Nápadný byl dlouhý, dolů mírně zahnutý zobák, který dal druhu vědecké druhové jméno i běžné jméno v angličtině (Long-billed wren). Rodové jméno pochází z řeckého dendros („strom“) a latinského scando, scansus („šplhat“). Původně se totiž mělo za to, že se jednalo o stromový druh pokřovníka, který šplhal po stromech, avšak novější poznatky poukazují, že D. decurvirostris spíše žil v subalpinské trávě a křovinách. Patrně se jednalo o hmyzožravce.[4]
K vyhynutí druhu došlo následkem predace invazivní krysou ostrovní, která na Nový Zéland dorazila spolu s prvními Polynésany koncem 13. století. Má se za to, že tento nelétavý maličký pěvec bez přirozené obrany proti pozemním predátorům byl jednou z prvních ptačích obětí krysy ostrovní, která vyhladila i řadu dalších druhů novozélandských ptačích endemitů.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ MILLENER, P.R.; WORTHY, T.H. Contributions to New Zealand's Late Quaternary avifauna. II: Dendroscansor decurvirostris, a new genus and species of wren (Aves: Acanthisittidae). Journal of the Royal Society of New Zealand. 1991-06-01, roč. 21, čís. 2, s. 179–200. Dostupné online [cit. 2025-03-03]. ISSN 0303-6758. doi:10.1080/03036758.1991.10431406. (anglicky)
- ↑ Checklist Committee. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. 5. vyd. Wellington: Ornithological Society of New Zealand, 2022. Dostupné online. S. 202. (anglicky)
- ↑ a b TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. S. 106–107. (anglicky)
- ↑ MICHAUX, B. Long-billed wren | Manu paea. www.nzbirdsonline.org.nz [online]. New Zealand Birds Online [cit. 2025-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-03-03. (anglicky)
Literatura
- TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dendroscansor decurvirostris na Wikimedia Commons
