Deník spisovatele

Autorem díla s názvem Deník spisovatele (rus. Дневник писателя) je ruský spisovatel 19. století Fjodor Michajlovič Dostojevskij.
Okolnosti vzniku díla
Vznik Dostojevského Deníku spisovatele se váže k 70. a 80. letům 19. století, kdy bylo dílo vydáváno časopisecky ve třech fázích. V první fázi (od ledna 1873 do března 1874) vycházel Deník spisovatele jednou za měsíc. Ve druhé fázi (od ledna 1876 do prosince 1877) Dostojevskij pokračoval ve vydávání Deníku opět s periodicitou jednou měsíčně. Vydávání díla však náhle přerušila smrt Dostojevského nejmladšího syna Aljoši. S periodicitou jednou ročně byla publikována poslední dvě čísla Deníku spisovatele z roku 1880 a 1881.[1]
Před vydáním Deníku spisovatele získal Dostojevskij cenné zkušenosti v rámci spolupráce se starším bratrem Michailem Michailovičem, kdy se společně věnovali vydávání časopisů Čas (rus. Время) a Epocha (rus. Эпоха), jejich spolupráce však skončila neúspěchem - zadlužením. Později se Dostojevskij k novinářské práci vrátil jako redaktor v týdeníku Občan (rus. Гражданин).
Žánrové zařazení
Z hlediska žánrového zařazení je možné Deník spisovatele definovat jako osobitý typ deníku, v němž jeho autor ve vztahu ke společenské atmosféře vkládá různé žánrové útvary, například politické komentáře, úvahy, zamyšlení, soudní líčení aj. Důležité místo zaujímají autobiografické žánry, zejména memoáry. V Deníku mají své místo Dostojevského vzpomínky na rodinu, dětství, významné životní okamžiky, vzpomínky na osobnosti i místa. Kromě pomezních žánrů a žánrů věcné literatury v něm najdeme i umělecké žánry - črty (např. Stoletá, rus. Столетняя), povídky (např. Mužik Marej, rus. Мужик Марей) a novely (např. Sen směšného člověka, rus. Сон смешного человека).
Tematické zaměření
"Об чем говорить Обо всем, что поразит меня или заставит задуматься."[2] Těmito slovy Dostojevskij uvedl Deník v roce 1873, kde zdůraznil, že bude psát pro čtenáře i oponenty, nebude však poplatný době. Tematicky lze v Deníku spisovatele vymezit tři hlavní tematické okruhy: 1. Rusko a západní civilizace, 2. Petěrburg, 3. Děti a dětství.[3]
Překlady
Deník spisovatele byl do českého jazyka přeložen několikrát, přičemž publikován byl již v letech 1910-1912.[4] Následoval překlad Deníku spisovatele v meziválečném období.[5] Potřetí se se objevuje překlad Dostojevského díla v 70. letech 20. století.[6] Zatím posledním vydáním Deníku spisovatele v českém prostředí (pouze jeho částí z roku 1880 a 1881) je vydání z roku 1996.[7] Ve slovenském jazyce byly z Deníku spisovatele publikovány pouze tři výbory.[8][9][10]
Reference
- ↑ ODEHNALOVÁ, Lenka. Dostojevského Deník spisovatele v kontextech a konfrontacích. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2023.
- ↑ ДОСТОЕВСКИЙ, Федор, Михайлович. Полное собрание сочинений в тридцати томах. Том двадцать первый. Дневник писателя 1873. Статьи и заметки 1873-1878.. Ленинград: Наука, 1973. S. 7.
- ↑ ODEHNALOVÁ, Lenka. Dostojevského Deník spisovatele v kontextech a konfrontacích. Brno: Masarykova univerzita, 2023. S. 97.
- ↑ DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michajlovič. Denník spisovatelův I.-IV. Praha: Jan Laichter, 1910-1912.
- ↑ DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michajlovič. Deník spisovatelův za rok 1873, 1876, 1877, 1880, 1881. Praha: Kvasnička a Hampl, 1927.
- ↑ DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michajlovič. Deník spisovatele I-II. Praha: Odeon, 1977.
- ↑ DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michajlovič. Deník spisovatelův. Olomouc: Votobia, 1996.
- ↑ DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michajlovič. Objav srdca. Poviedky, denníky, listy žene. Bratislava: Nové mesto, 1996.
- ↑ DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michajlovič. Z Denníka spisovateľa a Krokodíl. Bratislava: Európa, 2008.
- ↑ DOSTOJEVSKIJ, Fjodor Michajlovič. Rusko a Európa. Z Denníka spisovateľa. Bratislava: Európa, 2010.